Parčík ve Smržovce

Tak po třech dlouhých letech jsme konečně dokončili a odevzdali poslední část projektu pro několik veřejných prostranství v rezidenční části obce Smržovka. Projekt jsem zpracovávala spolu s Land05, s.r.o., od inventarizace, přes studii až po prováděcí projekt připraven pro žádost o dotaci, např. OPŽP.

Cílem projektu bylo nabídnout lokální plochy zeleně (i vody) pro setkávání a samozřejmě podporou mikroklimatu. Součástí je obnova zeleně, tedy vč. ošetření stávajících stromů, obnovy podrostů, dosadby nové zeleně, doplnění mobiliáře a v jedné ploše také revitalizace vodní plochy.

Je zajímavé, že jakmile je něco divoce zarostlé a spoře udržované, hned sem lidé soustředí své různé odpady (posekané trávy, keře i stavební odpady vč. zbytků betonů). No bude to těžké už jen vyčistit od těchto letitých navážek.

projekt „Revitalizace sídelní zeleně Nové Smržovky“, V/2022

Přesto všechno mají tato místa lidé nějak v oblibě, chodí sem i tak na pikniky a posedět na vlastní židličce…takže perspektivu a význam realizovat tyto projekty to určitě má.

ač s podivem i zarostlý mokřad je i tak pro lidi něčím zajímavý, že chtějí u něj spočinout
pohled na „parčík“ plocha 2
kresba pl2 mokrad
vizualizace na „parčík“ plocha 2
pohled na „parčík“ plocha 1
vizualizace na „parčík“ plocha 1
pohled na „vyhlídku“ plocha 3
vizualizace na „vyhlídku“ plocha 3

viz také mé předchozí reporty.

#MZI #HDV #PEO #PBPO #LID prostě vše o vodě, dešťovce, suchu a erozi

co to co to..? no to jsou zkratky, které vládnou v poslední době mé hlavě. Které mají počátky z dob mého mapování Natura2000 v Pošumaví, kdy jsem prozřela z iluze o naší krásné, romantické, zdravé krajině, obhospodařovávané chytrými a pokornými hospodáři. Pokračování nastalo při prožitku záplav 2003 v Praze a 2010 na Moravě, 2013 na Liberecku. A následném střídání suchých roků a také Tornáda (včetně mé návštěvy a konzultační pomoci postiženým zahradám) a mnoho negativních zpráv o stavu zásob vody v krajině..

To přešlo v různá školení, semináře, konference, workshopy, exkurze v intenzivní snahu něco změnit:

Berlin – exkurze po MZI – 2022-05

školení ŽIVÁ KRAJINA „Společně proti suchu“ – 2021, 2022

louky workshop
Projekt kvetoucí louky v intravilánu obce Hrádek nad Nisou 2021-2022 (projekt, lektor na workshopech, autorský dozor)

No takže ano, výsadby mohou leccos změnit, ale bez zajištění vláhy pro vysazené dřeviny budou brzo jen vyhozenými prostředky. Je třeba plánovat chytře, systémově a multi-oborově. Ideálně nejen na obecních pozemcích, ale i na soukromých, dle místních dispozic a ne vlastnických vztahů.

Komplexní úpravy krajiny jsou ideální, my začínáme zatím s těmi, kteří mají dobrou vůli, tedy s jednotlivci (např. formou přírodních zahrad a prací s dešťovou vodou), zemědělskými družstvy (zejména protierozními opatřeními, změnami kultur, členěním velkých ploch výsadbami i terénními úpravami), menšími obcemi (krajinnými koncepty, realizací výsadeb a zadržováním vody v krajině, konceptem „přírodní obec“) a krajským úřadem Libereckého kraje (konzultační činností pro zájemce o nějaké změny v tomto tématu).

remíz - Sychrov
NÁVRHY PROTIEROZNÍCH OPATŘENÍ – např. v projektu pro lokalitu Nad Rohankou (okr. Liberec), zemědělská plocha, 04/2021. (zpracováno pro dotaci z oblasti Životního prostředí a zemědělství 8.6. Podpora retence vody v krajině

protierozní
NÁVRHY K ZADRŽENÍ VODY V KRAJINĚ- např. v projektu pro lokalitu Pulečný (okr. Jablonec n.Nisou), zemědělská plocha, 04/2021. (zpracováno pro dotaci z oblasti Životního prostředí a zemědělství 8.6. Podpora retence vody v krajině

NÁVRHY KRAJINNÉ ZELENĚ pro výzvu č.9/2019 (2020-2021, přes 50 projektů) pro menší obce i města v kraji Středočeském, Ústeckém i Zlínském. Zpracování osazovacího plánu, posudku (průvodní zprávy).

Krajinný koncept pro obec Proseč pod Ještědem, 04/2022

No, tak snad se věci a projekty rozhýbou. Podmínky k tomu nějaké jsou a budou, není třeba se bát a začít, třeba malou realizací – mokřadem, remízem, obecním sadem, loukou, dešťovým záhonem, extenzivní střešní zahradou, průlehem (tedy mírné prohlubeniny, do kterých je svedena voda z komunikací, parkovišť či střech) s výsadbou trvalek, keřů či stromů místo obyčejného rovného pruhu zeleně.

_____

Apropos, taková zajímavost: Víte, že 1m3 odpařené vody z rostlin přinese 5m3 lokálních srážek? (zdroj: Fyzikální ústav Humboldtovy univerzity v Berlíně).

_____

Apropos2:

#MZI – Blue and Green Infrastructure – modrozelená infrastruktura (rozumějte zeleň s prvky zadržující dešťovou vodu, i vodními prvky, i dalšími vodohospodářskými přírodě blízkými prvky)

#HDV – hospodaření s dešťovou vodou

#PEO – protierozní opatření

#PBPO – přírodě blízká protipovodňová opatření

#LID – low impact development – neboli rozvoj s šetrným dopadem na prostředí, tedy zejména v souvislosti se srážkovými i podzemními vodami, za pomocí přírodních procesů, . Dříve se týkalo zejména komunikací, dnes celkového územního plánování, stavební činnosti, managementu území. Cílem LID je kompaktní lidské prostředí, které pomocí přírodě blízkých opatření zadrží vodu přímo v místě dopadu srážek.

Dotační program OPŽP – VEŘEJNÁ ZELEŇ intravilán

Prioritní osa 4: Ochrana a péče o přírodu a krajinu

Specifický cíl: 4.4 – Zlepšit kvalitu prostředí v sídlech

Cílem je posílit biodiverzitu a ekosystémové funkce znehodnocených ekosystémů v sídlech, resp. jejich ekologickou stabilitu. Program podporuje zakládání / obnovu funkčně propojených ploch a prvků veřejně přístupné sídelní zeleně (vč. vodních prvků a ploch)

  • zakládání a obnova ploch a prvků veřejné zeleně (parků, zahrad, sadů, uličních stromořadí, alejí, lesoparků, remízů, průlehů) a zlepšení jejich funkčního stavu liniovými, skupinovými i solitérními výsadbami stromů doprovázenými založením zatravněných ploch nebo ošetřením stromů či výsadbami keřů a realizace funkčních propojení přírodních ploch a prvků,
  • jako součást realizace zeleně obnova a zakládání doprovodných vodních prvků a ploch přírodě blízkého charakteru (vytvoření vodních a mokřadních biotopů – tůní/jezírek, mokřadů, průlehů a jiných terénních sníženin, částí vodních toků, drobných retenčních nádrží na srážkovou vodu apod. prostorově začleněných a funkčně provázaných s realizovanými plochami zeleně, které zároveň zvyšují retenční potenciál sídelního prostředí a zpomalují odtok srážkové vody),
  • jako součást realizace zeleně opatření na podporu biodiverzity.

Příjemce :

  • Kraje
  • Obce a města
  • Svazky obcí
  • Organizační složky státu
  • Státní podniky
  • Příspěvkové organizace
  • Veřejné výzkumné instituce
  • Veřejnoprávní instituce
  • Vysoké školy a školská zařízení
  • Nestátní neziskové organizace
  • Církve a náboženské společnosti a jejich svazy
  • Obchodní společnosti a družstva
  • Podnikatelské subjekty
  • Fyzické osoby – podnikající

Příjem žádostí výzva : 1.únor 2019 Ukončení příjmu žádostí: 31. října 2019 ukončeno
Realizace podpořených projektů:  do 31. 12. 2023 . Předpokládá se ale vyhlášení každý rok v podobné termíny

Výše grantu :  Minimální výše způsobilých realizačních výdajů činí 250 000 Kč (bez DPH) Kč celkové způsobilé výdaje projektu do 50 mil. EUR (včetně DPH).

Určení výše podpory: Maximálně 60 % celkových způsobilých výdajů. Míra spolufinancování je 40 %.

#školkovézahrady #školnízahrady #veřejnáprostranství #parky #lesoparky #aleje #ošetřenístromů #vodníplochy #mokřady #tůně #jezírka #biodiverzita #ekologickástabilita #výsadby #revitalizace #regenerace