Zdá se, že na Liberecku je louka v obci něco jako UFO a stojí tedy za reportáž. Určitě jsem ráda, že mne obec Hrádek nad Nisou přizvali do přeshraničního projektu, který má za cíl vytvořit pestřejší a pro biodiverzitu i zachování vody v krajině přínosnější druhy zeleně. Nyní tedy společně měníme jeden prostor v městské části Donín na květnatou louku.
O nově zakládané louce jsme hovořili s redaktorkou Ivanou Bernáthovou a můžete si jej ze záznamu poslechnout zde.
Malé příběhy proběhly úspěšně, a to přednáškami v kavárně FA ČVUT a druhý den následně exkurzemi po čtyřech realizacích zaměřené na nízkoenergetiku a přírodní materiály v různých fází výstavby, od zabydleného až po časné fázi stavby.
Diskuse a vlastní prožitek z navštíveného prostoru je to, co vám on-line verze neposkytne. Takže díky i za tento komornější ročník. Každý je inspirativní.
Diskuze k mé přednášce mne jen utvrdila, kolik zbytečných škod se stane jen kvůli neznalosti dopadů staveb na půdu, stromy, ptactvo či mikroklima. Ale na druhou stranu, že už se práce s dešťovou i odpadní vodou a sluncem posouvá k samozřejmosti implementovat do koncepce domu a zahrady.
přednáška „Na prahu domu (a zahrady) – Petra Šilberská“ (foto J.Ryšavý)
____proběhlý program____
SEMINÁŘ – PÁTEK 6.5. / 14:00 – 19:30
Vychytávky pro efektivní stavbu pasivního domu z praxe (a vlastní zkušenosti) – Jan Márton Rodinný dům z dusané hlíny – Jan Mutl Pasivní dům ze slaměných panelů ECOCOCON v Hovorčovicích – Aleš Brotánek Jak na potravinovou, energetickou a ekonomickou soběstačnost a bezpečnost na příkladu rakouské permakulturní farmy – Barbora Moravcová Na prahu domu (a zahrady) – Petra Šilberská Využití solární energie v budovách – inovativní příklady ze zahraničí – Milan Smrž Bioplynové stanice jako lokální zdroj energií – Adam Moravec Výuka přírodních stavebních materiálů na školách; online kurzy pro každého – Zdeněk Vejpustek (online připojení)
co to co to..? no to jsou zkratky, které vládnou v poslední době mé hlavě. Které mají počátky z dob mého mapování Natura2000 v Pošumaví, kdy jsem prozřela z iluze o naší krásné, romantické, zdravé krajině, obhospodařovávané chytrými a pokornými hospodáři. Pokračování nastalo při prožitku záplav 2003 v Praze a 2010 na Moravě, 2013 na Liberecku. A následném střídání suchých roků a také Tornáda (včetně mé návštěvy a konzultační pomoci postiženým zahradám) a mnoho negativních zpráv o stavu zásob vody v krajině..
To přešlo v různá školení, semináře, konference, workshopy, exkurze v intenzivní snahu něco změnit:
Berlin – exkurze po MZI – 2022-05školení ŽIVÁ KRAJINA „Společně proti suchu“ – 2021, 2022 Projekt kvetoucí louky v intravilánu obce Hrádek nad Nisou 2021-2022 (projekt, lektor na workshopech, autorský dozor)
No takže ano, výsadby mohou leccos změnit, ale bez zajištění vláhy pro vysazené dřeviny budou brzo jen vyhozenými prostředky. Je třeba plánovat chytře, systémově a multi-oborově. Ideálně nejen na obecních pozemcích, ale i na soukromých, dle místních dispozic a ne vlastnických vztahů.
Komplexní úpravy krajiny jsou ideální, my začínáme zatím s těmi, kteří mají dobrou vůli, tedy s jednotlivci (např. formou přírodních zahrad a prací s dešťovou vodou), zemědělskými družstvy (zejména protierozními opatřeními, změnami kultur, členěním velkých ploch výsadbami i terénními úpravami), menšími obcemi (krajinnými koncepty, realizací výsadeb a zadržováním vody v krajině, konceptem „přírodní obec“) a krajským úřadem Libereckého kraje (konzultační činností pro zájemce o nějaké změny v tomto tématu).
NÁVRHY PROTIEROZNÍCH OPATŘENÍ – např. v projektu pro lokalitu Nad Rohankou (okr. Liberec), zemědělská plocha, 04/2021. (zpracováno pro dotaci z oblasti Životního prostředí a zemědělství 8.6. Podpora retence vody v krajině) NÁVRHY K ZADRŽENÍ VODY V KRAJINĚ- např. v projektu pro lokalitu Pulečný (okr. Jablonec n.Nisou), zemědělská plocha, 04/2021. (zpracováno pro dotaci z oblasti Životního prostředí a zemědělství 8.6. Podpora retence vody v krajině) NÁVRHY KRAJINNÉ ZELENĚ pro výzvu č.9/2019 (2020-2021, přes 50 projektů) pro menší obce i města v kraji Středočeském, Ústeckém i Zlínském. Zpracování osazovacího plánu, posudku (průvodní zprávy).Krajinný koncept pro obec Proseč pod Ještědem, 04/2022
No, tak snad se věci a projekty rozhýbou. Podmínky k tomu nějaké jsou a budou, není třeba se bát a začít, třeba malou realizací – mokřadem, remízem, obecním sadem, loukou, dešťovým záhonem, extenzivní střešní zahradou, průlehem(tedy mírné prohlubeniny, do kterých je svedena voda z komunikací, parkovišť či střech) s výsadbou trvalek, keřů či stromů místo obyčejného rovného pruhu zeleně.
_____
Apropos, taková zajímavost: Víte, že 1m3 odpařené vody z rostlin přinese 5m3 lokálních srážek? (zdroj: Fyzikální ústav Humboldtovy univerzity v Berlíně).
_____
Apropos2:
#MZI – Blue and Green Infrastructure – modrozelená infrastruktura (rozumějte zeleň s prvky zadržující dešťovou vodu, i vodními prvky, i dalšími vodohospodářskými přírodě blízkými prvky)
#HDV – hospodaření s dešťovou vodou
#PEO – protierozní opatření
#PBPO – přírodě blízká protipovodňová opatření
#LID – low impact development – neboli rozvoj s šetrným dopadem na prostředí, tedy zejména v souvislosti se srážkovými i podzemními vodami, za pomocí přírodních procesů, . Dříve se týkalo zejména komunikací, dnes celkového územního plánování, stavební činnosti, managementu území. Cílem LID je kompaktní lidské prostředí, které pomocí přírodě blízkých opatření zadrží vodu přímo v místě dopadu srážek.
Seminář Příběhy domů pořádá spolek Ekodům. Jsme platforma architektů, projektantů, řemeslníků a stavitelů propagující přírodě a člověku přátelský způsob stavění
Dnes už trochu stranou organizace akce, ale přeci jen přiložím ruku k dílu, viz www.pribehydomu.cz
PROGRAM
PÁTEK 6.5. / 14:00 – 19:30 – SEMINÁŘ
Vychytávky pro efektivní stavbu pasivního domu z praxe (a vlastní zkušenosti) Jan Márton Rodinný dům z dusané hlíny Jan Mutl Pasivní dům ze slaměných panelů ECOCOCON v Hovorčovicích Aleš Brotánek Jak na potravinovou, energetickou a ekonomickou soběstačnost a bezpečnost na příkladu rakouské permakulturní farmy Barbora Moravcová Na prahu domu (a zahrady) Petra Šilberská Využití solární energie v budovách – inovativní příklady ze zahraničí Milan Smrž Bioplynové stanice jako lokální zdroj energií Adam Moravec Výuka přírodních stavebních materiálů na školách; online kurzy pro každého Zdeněk Vejpustek
Od loňského podzimu spolupracuji s městem Hrádek nad Nisou abychom přetvořili jednu podprůměrnou travnatou plochu, na ploše cca 0,8ha, na krásnou louku na území města.
řešené území
Záměr je součástí přeshraničního projektu, kde jsou zapojeni dva polští a dva čeští partneři. Vznikne několik luk, několik pracovních a vzdělávacích setkání a tento workshop byl právě tím prvním, startujícím setkáním. Sdílejí se zde zkušenosti a různé pohledy na jednu věc. A tou je „LOUKA“.
Na prvním semináři, pracovním setkání, které proběhlo 24.2.2022 i já jsem zde přispěla troškou do mlýna, a to představením projektu a plánované realizace květnaté louky v Obci Hrádek nad Nisou (Doníně).
Nejbližší vzdělávací událost na téma „Přírodní plochy ve městech a obcích“ pak bude 5.4. v Liberci, kam budou přizvány i organizace, školy, školky, které jsou zapojené do sítě Mrkev a Mrkvička. Zde budu mít příspěvek na mé oblíbené téma „Přírodních zahrad“ tentokráte z pohledu biodiverzity. Vše připravuji s velkou podporou organizace, jež toto téma u nás propaguje Přírodní zahrada z.s.
Během prodlouženého víkendu v Broumově (v nádherném areálu kláštera Broumov, a na modelové ploše povodí okolo Křinic) jsem absolvovala školení Živá voda od Živé krajiny, za účelem většího a systematického, celonárodního BOJE PROTI SUCHU. Snaha spolku Živá krajina je natolik intenzivní a natolik profesionální, že propojuje různé instituce, odborníky, obce a profesionály, že není pochyb, proč by se každý nemohl nějak zapojit!
v naší krajině je voda svedena převážně do MELIORAČNÍCH odvodňovacích trubek, které vysušují pole, prameny či původně mokřadní louky a v případě srážek vodu rychle distribuují do potoků a řek, čímž zahlcují systémy dole a způsobují povodně, toto je jedna z viditelných ŠACHT, která umožní dohledat další součásti meliorací.
Lobují nejen odspoda, na úrovni vlastníků, zemědělců, obcí, ale i od shora, na úrovni ministerstev a vlády, a už to má i výsledky. Připravují či už i běží dotační tituly na obnovu povodí, výsadby krajinné zeleně, zakládání mokřadů, malých vodních nádrží, je zadané zjišťování meliorací (světe div se, stát neví, kam všude nacpal meliorace…). Jejich metodika propojuje některé stávající nástroje spolu s opravdu detailním průzkumem terénu (zejména meliorací a erozních problémů do open source systému GIS (QGIS, Qfield), který zvládne mírně či základně technicky zdatný jedinec..což nám dává opravdu možnost v tom krátkém čase, který nám zbývá, získat zcela konkrétní a relevantní informace o naší krajině. Tyto informace pak mohou využít projektanti, pro návrh opatření v krajině a obce pro jednání s vlastníky a zemědělci.
Dozvěděla jsem se mimo jiné, i o běžné praxi institucí, které „hlídají“ naši zemědělskou půdu. Jak se neochotně evidují přívalové povodně (vytvářejí různé byrokratické překážky). Totiž když se zaevidují, v systému by měli změnit způsob obhospodařování půdního bloku, tak aby už zabránilo splachu ornice a lokálním záplavám a ani tato základní evidence, když se stane někde nějaká pohroma, NEFUNGUJE, takže jak pak může fungovat nějaká náprava, že?
EROZNÍ RÝHA rýha v kukuřici je první známkou nebezpečí – splav ornice, cenné složky humusu a půdního edafonu (pokud tam vůbec nějaký je), počátek plošné eroze a následně i přívalových záplav. Kukuřice je nejhorší plodina která umožňuje největší erozi a degradaci zemědělské půdy.
užitečné odkazy:
Společně proti suchu, web kde je mj. i mapa s již běžícími projekty směřujícími k realizaci opatření
Takže kdo se chce na Liberecku (případně jinde v ČR) stát pomocníkem v boji proti suchu, erozi, degradaci ornice, podpory biodiverzity, můžete mne kontaktovat a určitě vymyslíme, co můžeme pro zlepšení/nápravu ve vaší oblasti udělat.
Další ročník úspěšného semináře s exkurzemi po příbězích domů a zahrad pořádané spolkem Ekodům z.s. v Praze, v refektáři Emauzského kláštera.
Energeticky úsporné stavby z přírodních materiálů z pohledu jejich uživatelů a architektů. Příběhy o tvorbě vlastního domova od prvních úvah až po zabydlení, exkurze do staveb i zahrad. Letošní ročník je zaměřen na téma cirkulární architektury.
Nové „Příběhy domů“ jsou stíhány koronou, leč nové formy přicházejí, letos tedy i ON-LINE.
———————–
Tato konference se z jara přesunula na náhradní datum 9. – 11. října2020. Prosím sledujte web, kde je i program, odkaz na přihlášení i online vstupenky
Zajímá vás téma: VODA V ZAHRADĚ, jak využívat DEŠŤOVOU VODU V ZAHRADĚ, jak předejít SUCHU V ZAHRADĚ, co je to DEŠŤOVÝ ZÁHON? Chcete zažít všechny tyto a jiné vodu – šetřící a doprovodné prvky NA VLASTNÍ OČI? Pak přijďte, realizace uvidíte v praxi na ČTYŘECH certifikovaných přírodních zahradách V LIBERECKÉM A ÚSTECKÉM KRAJI.
Cena: 500 Kč/osoba
V ceně jsou 2 přednášky, 4 exkurze, 2 drobná občerstvení, vstupné do zahrad.
Přihlašujte se do 31. 8. 2020. Počet účastníků je omezen.
9:30 Martina Burešová (Krajina a zahrada, z.s.) – Přírodní zahrady u nás, v Libereckém a Ústeckém kraji
9:40 Petra Šilberská (Ateliér Prostory) – Voda v zahradě, hospodaření s vodou
10:10 přestávka na občerstvení
Exkurze
Každá zahrada má k tématu co říci, ať už jezírkem, využíváním dešťové vody, pobřežními porosty či čištění odpadních vod. Kromě toho splňují podmínky přírodních zahrad, které jsou v každém případě inspirativní a zároveň prospěšné pro životní prostředí.
10:30 Ukázková přírodní zahrada Levandule – prohlídka s komentářem, Dřevčice 10, 472 01 Dubá
12.00 Přejezd 0,75h
12:45 Přírodní zahrada v Úštěku – prohlídka s komentářem, Kamenná 139, 411 45 Úštěk – České Předměstí
13:30 Přejezd 1,5h
15:00 Přírodní zahrada u slaměnky v Křižanech – prohlídka s komentářem, Křižany 426, 463 53 Křižany
16:00 Přejezd 0,5h
16:30 Přírodní zahrada v Liberci – prohlídka s komentářem, malé občerstvení, Irkutská 83, 460 10 Liberec XVIII-Karlinky
během semináře je zajištěno malé dopolední a odpolední občerstvení. Vzhledem k větším přejezdům, není prostor na oběd, proto si prosím vezměte s sebou oběd formou cestovní svačiny.
Přihlášku vyplňte ZDE, uzávěrka přihlášek je 31. 8. 2020.
Na základě vyplnění přihlášky Vám vystavíme fakturu účastnického poplatku.
Pokud si budete chtít domluvit spolujízdu, použijte formulář ZDE
Storno podmínky:
8 dnů a méně před začátkem akce, poplatek nelze vrátit. Je možné za sebe najít náhradníka.
Další ročník úspěšného semináře s exkurzemi po příbězích domů a zahrad pořádané spolkem Ekodům z.s. ve dnech 24.-26.4.2020, v Praze v refektáři Emauzského kláštera. Již tradičně i já pomáhám svou troškou do mlýna.
Energeticky úsporné stavby z přírodních materiálů z pohledu jejich uživatelů a architektů. Příběhy o tvorbě vlastního domova od prvních úvah až po zabydlení, exkurze do staveb. Letošní ročník je zaměřen na téma cirkulární architektury.
Nové „Příběhy domů“ jsou v plánu již po roce a staronově je to už akce na tři dny. Právě pracujeme na upřesnění programu.
Tato konference uskutečněná v areálu bývalých železáren Vítkovice byla akce roku! Báječná akce, neuvěřitelné setkání světových kapacit a inspirace pro nás…
Byla jsem v organizačním týmu pořadatelů mezinárodní a mezioborové konference v Ostravě na témata spojené s přetvářením průmyslových měst :
Jak vypadá průmyslové město budoucnosti, ve kterém se dá dobře žít? Jaké hnací síly je třeba využít pro změny průmyslové městské krajiny? Jaké jsou benefity krajinářských řešení s integrovaným a holistickým přístupem k městské krajině?
