Seminář Příběhy domů pořádá spolek Ekodům. Jsme platforma architektů, projektantů, řemeslníků a stavitelů propagující přírodě a člověku přátelský způsob stavění
Dnes už trochu stranou organizace akce, ale přeci jen přiložím ruku k dílu, viz www.pribehydomu.cz
PROGRAM
PÁTEK 6.5. / 14:00 – 19:30 – SEMINÁŘ
Vychytávky pro efektivní stavbu pasivního domu z praxe (a vlastní zkušenosti) Jan Márton Rodinný dům z dusané hlíny Jan Mutl Pasivní dům ze slaměných panelů ECOCOCON v Hovorčovicích Aleš Brotánek Jak na potravinovou, energetickou a ekonomickou soběstačnost a bezpečnost na příkladu rakouské permakulturní farmy Barbora Moravcová Na prahu domu (a zahrady) Petra Šilberská Využití solární energie v budovách – inovativní příklady ze zahraničí Milan Smrž Bioplynové stanice jako lokální zdroj energií Adam Moravec Výuka přírodních stavebních materiálů na školách; online kurzy pro každého Zdeněk Vejpustek
Od loňského podzimu spolupracuji s městem Hrádek nad Nisou abychom přetvořili jednu podprůměrnou travnatou plochu, na ploše cca 0,8ha, na krásnou louku na území města.
řešené území
Záměr je součástí přeshraničního projektu, kde jsou zapojeni dva polští a dva čeští partneři. Vznikne několik luk, několik pracovních a vzdělávacích setkání a tento workshop byl právě tím prvním, startujícím setkáním. Sdílejí se zde zkušenosti a různé pohledy na jednu věc. A tou je „LOUKA“.
Na prvním semináři, pracovním setkání, které proběhlo 24.2.2022 i já jsem zde přispěla troškou do mlýna, a to představením projektu a plánované realizace květnaté louky v Obci Hrádek nad Nisou (Doníně).
Nejbližší vzdělávací událost na téma „Přírodní plochy ve městech a obcích“ pak bude 5.4. v Liberci, kam budou přizvány i organizace, školy, školky, které jsou zapojené do sítě Mrkev a Mrkvička. Zde budu mít příspěvek na mé oblíbené téma „Přírodních zahrad“ tentokráte z pohledu biodiverzity. Vše připravuji s velkou podporou organizace, jež toto téma u nás propaguje Přírodní zahrada z.s.
Během prodlouženého víkendu v Broumově (v nádherném areálu kláštera Broumov, a na modelové ploše povodí okolo Křinic) jsem absolvovala školení Živá voda od Živé krajiny, za účelem většího a systematického, celonárodního BOJE PROTI SUCHU. Snaha spolku Živá krajina je natolik intenzivní a natolik profesionální, že propojuje různé instituce, odborníky, obce a profesionály, že není pochyb, proč by se každý nemohl nějak zapojit!
v naší krajině je voda svedena převážně do MELIORAČNÍCH odvodňovacích trubek, které vysušují pole, prameny či původně mokřadní louky a v případě srážek vodu rychle distribuují do potoků a řek, čímž zahlcují systémy dole a způsobují povodně, toto je jedna z viditelných ŠACHT, která umožní dohledat další součásti meliorací.
Lobují nejen odspoda, na úrovni vlastníků, zemědělců, obcí, ale i od shora, na úrovni ministerstev a vlády, a už to má i výsledky. Připravují či už i běží dotační tituly na obnovu povodí, výsadby krajinné zeleně, zakládání mokřadů, malých vodních nádrží, je zadané zjišťování meliorací (světe div se, stát neví, kam všude nacpal meliorace…). Jejich metodika propojuje některé stávající nástroje spolu s opravdu detailním průzkumem terénu (zejména meliorací a erozních problémů do open source systému GIS (QGIS, Qfield), který zvládne mírně či základně technicky zdatný jedinec..což nám dává opravdu možnost v tom krátkém čase, který nám zbývá, získat zcela konkrétní a relevantní informace o naší krajině. Tyto informace pak mohou využít projektanti, pro návrh opatření v krajině a obce pro jednání s vlastníky a zemědělci.
Dozvěděla jsem se mimo jiné, i o běžné praxi institucí, které „hlídají“ naši zemědělskou půdu. Jak se neochotně evidují přívalové povodně (vytvářejí různé byrokratické překážky). Totiž když se zaevidují, v systému by měli změnit způsob obhospodařování půdního bloku, tak aby už zabránilo splachu ornice a lokálním záplavám a ani tato základní evidence, když se stane někde nějaká pohroma, NEFUNGUJE, takže jak pak může fungovat nějaká náprava, že?
EROZNÍ RÝHA rýha v kukuřici je první známkou nebezpečí – splav ornice, cenné složky humusu a půdního edafonu (pokud tam vůbec nějaký je), počátek plošné eroze a následně i přívalových záplav. Kukuřice je nejhorší plodina která umožňuje největší erozi a degradaci zemědělské půdy.
užitečné odkazy:
Společně proti suchu, web kde je mj. i mapa s již běžícími projekty směřujícími k realizaci opatření
Takže kdo se chce na Liberecku (případně jinde v ČR) stát pomocníkem v boji proti suchu, erozi, degradaci ornice, podpory biodiverzity, můžete mne kontaktovat a určitě vymyslíme, co můžeme pro zlepšení/nápravu ve vaší oblasti udělat.
Další ročník úspěšného semináře s exkurzemi po příbězích domů a zahrad pořádané spolkem Ekodům z.s. v Praze, v refektáři Emauzského kláštera.
Energeticky úsporné stavby z přírodních materiálů z pohledu jejich uživatelů a architektů. Příběhy o tvorbě vlastního domova od prvních úvah až po zabydlení, exkurze do staveb i zahrad. Letošní ročník je zaměřen na téma cirkulární architektury.
Nové „Příběhy domů“ jsou stíhány koronou, leč nové formy přicházejí, letos tedy i ON-LINE.
———————–
Tato konference se z jara přesunula na náhradní datum 9. – 11. října2020. Prosím sledujte web, kde je i program, odkaz na přihlášení i online vstupenky
Zajímá vás téma: VODA V ZAHRADĚ, jak využívat DEŠŤOVOU VODU V ZAHRADĚ, jak předejít SUCHU V ZAHRADĚ, co je to DEŠŤOVÝ ZÁHON? Chcete zažít všechny tyto a jiné vodu – šetřící a doprovodné prvky NA VLASTNÍ OČI? Pak přijďte, realizace uvidíte v praxi na ČTYŘECH certifikovaných přírodních zahradách V LIBERECKÉM A ÚSTECKÉM KRAJI.
Cena: 500 Kč/osoba
V ceně jsou 2 přednášky, 4 exkurze, 2 drobná občerstvení, vstupné do zahrad.
Přihlašujte se do 31. 8. 2020. Počet účastníků je omezen.
9:30 Martina Burešová (Krajina a zahrada, z.s.) – Přírodní zahrady u nás, v Libereckém a Ústeckém kraji
9:40 Petra Šilberská (Ateliér Prostory) – Voda v zahradě, hospodaření s vodou
10:10 přestávka na občerstvení
Exkurze
Každá zahrada má k tématu co říci, ať už jezírkem, využíváním dešťové vody, pobřežními porosty či čištění odpadních vod. Kromě toho splňují podmínky přírodních zahrad, které jsou v každém případě inspirativní a zároveň prospěšné pro životní prostředí.
10:30 Ukázková přírodní zahrada Levandule – prohlídka s komentářem, Dřevčice 10, 472 01 Dubá
12.00 Přejezd 0,75h
12:45 Přírodní zahrada v Úštěku – prohlídka s komentářem, Kamenná 139, 411 45 Úštěk – České Předměstí
13:30 Přejezd 1,5h
15:00 Přírodní zahrada u slaměnky v Křižanech – prohlídka s komentářem, Křižany 426, 463 53 Křižany
16:00 Přejezd 0,5h
16:30 Přírodní zahrada v Liberci – prohlídka s komentářem, malé občerstvení, Irkutská 83, 460 10 Liberec XVIII-Karlinky
během semináře je zajištěno malé dopolední a odpolední občerstvení. Vzhledem k větším přejezdům, není prostor na oběd, proto si prosím vezměte s sebou oběd formou cestovní svačiny.
Přihlášku vyplňte ZDE, uzávěrka přihlášek je 31. 8. 2020.
Na základě vyplnění přihlášky Vám vystavíme fakturu účastnického poplatku.
Pokud si budete chtít domluvit spolujízdu, použijte formulář ZDE
Storno podmínky:
8 dnů a méně před začátkem akce, poplatek nelze vrátit. Je možné za sebe najít náhradníka.
Další ročník úspěšného semináře s exkurzemi po příbězích domů a zahrad pořádané spolkem Ekodům z.s. ve dnech 24.-26.4.2020, v Praze v refektáři Emauzského kláštera. Již tradičně i já pomáhám svou troškou do mlýna.
Energeticky úsporné stavby z přírodních materiálů z pohledu jejich uživatelů a architektů. Příběhy o tvorbě vlastního domova od prvních úvah až po zabydlení, exkurze do staveb. Letošní ročník je zaměřen na téma cirkulární architektury.
Nové „Příběhy domů“ jsou v plánu již po roce a staronově je to už akce na tři dny. Právě pracujeme na upřesnění programu.
Tato konference uskutečněná v areálu bývalých železáren Vítkovice byla akce roku! Báječná akce, neuvěřitelné setkání světových kapacit a inspirace pro nás…
Byla jsem v organizačním týmu pořadatelů mezinárodní a mezioborové konference v Ostravě na témata spojené s přetvářením průmyslových měst :
Jak vypadá průmyslové město budoucnosti, ve kterém se dá dobře žít? Jaké hnací síly je třeba využít pro změny průmyslové městské krajiny? Jaké jsou benefity krajinářských řešení s integrovaným a holistickým přístupem k městské krajině?
