Tak po 5 dlouhých měsících jsme se dozvěděli, že naše žádost byla podpořena. Projekt se umístil na druhém místě podpořených projektů. Jsme velmi rádi a těšíme se na realizaci první lokality.
dokumentace ke KK pro obec Proseč p. Ještědem
KRAJINNÝ KONCEPT PRO OBEC PROSEČ POD JEŠTĚDEM – studie pro možná zlepšující opatření na sedmi lokalitách, výsadby zeleně, protierozní opatření, revitalizace zregulovaného toku, úprava podmáčených cest, obnova historických cest, revitalizace studánky, 04/2022 (zpracováno pro dotaci z oblasti Životního prostředí a zemědělství 8.6. Podpora retence vody v krajině)
Tak po třech dlouhých letech jsme konečně dokončili a odevzdali poslední část projektu pro několik veřejných prostranství v rezidenční části obce Smržovka. Projekt jsem zpracovávala spolu s Land05, s.r.o., od inventarizace, přes studii až po prováděcí projekt připraven pro žádost o dotaci, např. OPŽP.
Cílem projektu bylo nabídnout lokální plochy zeleně (i vody) pro setkávání a samozřejmě podporou mikroklimatu. Součástí je obnova zeleně, tedy vč. ošetření stávajících stromů, obnovy podrostů, dosadby nové zeleně, doplnění mobiliáře a v jedné ploše také revitalizace vodní plochy.
Je zajímavé, že jakmile je něco divoce zarostlé a spoře udržované, hned sem lidé soustředí své různé odpady (posekané trávy, keře i stavební odpady vč. zbytků betonů). No bude to těžké už jen vyčistit od těchto letitých navážek.
projekt „Revitalizace sídelní zeleně Nové Smržovky“, V/2022
Přesto všechno mají tato místa lidé nějak v oblibě, chodí sem i tak na pikniky a posedět na vlastní židličce…takže perspektivu a význam realizovat tyto projekty to určitě má.
ač s podivem i zarostlý mokřad je i tak pro lidi něčím zajímavý, že chtějí u něj spočinoutpohled na „parčík“ plocha 2vizualizace na „parčík“ plocha 2pohled na „parčík“ plocha 1vizualizace na „parčík“ plocha 1pohled na „vyhlídku“ plocha 3vizualizace na „vyhlídku“ plocha 3
Zdá se, že na Liberecku je louka v obci něco jako UFO a stojí tedy za reportáž. Určitě jsem ráda, že mne obec Hrádek nad Nisou přizvali do přeshraničního projektu, který má za cíl vytvořit pestřejší a pro biodiverzitu i zachování vody v krajině přínosnější druhy zeleně. Nyní tedy společně měníme jeden prostor v městské části Donín na květnatou louku.
O nově zakládané louce jsme hovořili s redaktorkou Ivanou Bernáthovou a můžete si jej ze záznamu poslechnout zde.
Malé příběhy proběhly úspěšně, a to přednáškami v kavárně FA ČVUT a druhý den následně exkurzemi po čtyřech realizacích zaměřené na nízkoenergetiku a přírodní materiály v různých fází výstavby, od zabydleného až po časné fázi stavby.
Diskuse a vlastní prožitek z navštíveného prostoru je to, co vám on-line verze neposkytne. Takže díky i za tento komornější ročník. Každý je inspirativní.
Diskuze k mé přednášce mne jen utvrdila, kolik zbytečných škod se stane jen kvůli neznalosti dopadů staveb na půdu, stromy, ptactvo či mikroklima. Ale na druhou stranu, že už se práce s dešťovou i odpadní vodou a sluncem posouvá k samozřejmosti implementovat do koncepce domu a zahrady.
přednáška „Na prahu domu (a zahrady) – Petra Šilberská“ (foto J.Ryšavý)
____proběhlý program____
SEMINÁŘ – PÁTEK 6.5. / 14:00 – 19:30
Vychytávky pro efektivní stavbu pasivního domu z praxe (a vlastní zkušenosti) – Jan Márton Rodinný dům z dusané hlíny – Jan Mutl Pasivní dům ze slaměných panelů ECOCOCON v Hovorčovicích – Aleš Brotánek Jak na potravinovou, energetickou a ekonomickou soběstačnost a bezpečnost na příkladu rakouské permakulturní farmy – Barbora Moravcová Na prahu domu (a zahrady) – Petra Šilberská Využití solární energie v budovách – inovativní příklady ze zahraničí – Milan Smrž Bioplynové stanice jako lokální zdroj energií – Adam Moravec Výuka přírodních stavebních materiálů na školách; online kurzy pro každého – Zdeněk Vejpustek (online připojení)
co to co to..? no to jsou zkratky, které vládnou v poslední době mé hlavě. Které mají počátky z dob mého mapování Natura2000 v Pošumaví, kdy jsem prozřela z iluze o naší krásné, romantické, zdravé krajině, obhospodařovávané chytrými a pokornými hospodáři. Pokračování nastalo při prožitku záplav 2003 v Praze a 2010 na Moravě, 2013 na Liberecku. A následném střídání suchých roků a také Tornáda (včetně mé návštěvy a konzultační pomoci postiženým zahradám) a mnoho negativních zpráv o stavu zásob vody v krajině..
To přešlo v různá školení, semináře, konference, workshopy, exkurze v intenzivní snahu něco změnit:
Berlin – exkurze po MZI – 2022-05školení ŽIVÁ KRAJINA „Společně proti suchu“ – 2021, 2022 Projekt kvetoucí louky v intravilánu obce Hrádek nad Nisou 2021-2022 (projekt, lektor na workshopech, autorský dozor)
No takže ano, výsadby mohou leccos změnit, ale bez zajištění vláhy pro vysazené dřeviny budou brzo jen vyhozenými prostředky. Je třeba plánovat chytře, systémově a multi-oborově. Ideálně nejen na obecních pozemcích, ale i na soukromých, dle místních dispozic a ne vlastnických vztahů.
Komplexní úpravy krajiny jsou ideální, my začínáme zatím s těmi, kteří mají dobrou vůli, tedy s jednotlivci (např. formou přírodních zahrad a prací s dešťovou vodou), zemědělskými družstvy (zejména protierozními opatřeními, změnami kultur, členěním velkých ploch výsadbami i terénními úpravami), menšími obcemi (krajinnými koncepty, realizací výsadeb a zadržováním vody v krajině, konceptem „přírodní obec“) a krajským úřadem Libereckého kraje (konzultační činností pro zájemce o nějaké změny v tomto tématu).
NÁVRHY PROTIEROZNÍCH OPATŘENÍ – např. v projektu pro lokalitu Nad Rohankou (okr. Liberec), zemědělská plocha, 04/2021. (zpracováno pro dotaci z oblasti Životního prostředí a zemědělství 8.6. Podpora retence vody v krajině) NÁVRHY K ZADRŽENÍ VODY V KRAJINĚ- např. v projektu pro lokalitu Pulečný (okr. Jablonec n.Nisou), zemědělská plocha, 04/2021. (zpracováno pro dotaci z oblasti Životního prostředí a zemědělství 8.6. Podpora retence vody v krajině) NÁVRHY KRAJINNÉ ZELENĚ pro výzvu č.9/2019 (2020-2021, přes 50 projektů) pro menší obce i města v kraji Středočeském, Ústeckém i Zlínském. Zpracování osazovacího plánu, posudku (průvodní zprávy).Krajinný koncept pro obec Proseč pod Ještědem, 04/2022
No, tak snad se věci a projekty rozhýbou. Podmínky k tomu nějaké jsou a budou, není třeba se bát a začít, třeba malou realizací – mokřadem, remízem, obecním sadem, loukou, dešťovým záhonem, extenzivní střešní zahradou, průlehem(tedy mírné prohlubeniny, do kterých je svedena voda z komunikací, parkovišť či střech) s výsadbou trvalek, keřů či stromů místo obyčejného rovného pruhu zeleně.
_____
Apropos, taková zajímavost: Víte, že 1m3 odpařené vody z rostlin přinese 5m3 lokálních srážek? (zdroj: Fyzikální ústav Humboldtovy univerzity v Berlíně).
_____
Apropos2:
#MZI – Blue and Green Infrastructure – modrozelená infrastruktura (rozumějte zeleň s prvky zadržující dešťovou vodu, i vodními prvky, i dalšími vodohospodářskými přírodě blízkými prvky)
#HDV – hospodaření s dešťovou vodou
#PEO – protierozní opatření
#PBPO – přírodě blízká protipovodňová opatření
#LID – low impact development – neboli rozvoj s šetrným dopadem na prostředí, tedy zejména v souvislosti se srážkovými i podzemními vodami, za pomocí přírodních procesů, . Dříve se týkalo zejména komunikací, dnes celkového územního plánování, stavební činnosti, managementu území. Cílem LID je kompaktní lidské prostředí, které pomocí přírodě blízkých opatření zadrží vodu přímo v místě dopadu srážek.
Udržitelné a efektivní hospodaření s vodou v obcích (1.5.E)
povrchová vsakovací a retenční zařízení doplněná zelení (plošný vsak, průleh, průleh s rýhou, vsakovací nádrž)
dešťové zahrady (kombinace modré a zelené infrastruktury)
podzemní vsakovací zařízení s retenčním prostorem vyplněným štěrkem nebo prefabrikáty
povrchové či podzemní retenční prostory s regulací odtoku do povrchových vod nebo kanalizace (suché retenční nádrže, retenční nádrže se zásobním prostorem, podzemní retenční nádrže, umělé mokřady)
akumulační podzemní nádrže na zachytávání srážkových vod a jejich opětovné využití (např. na zálivku či splachování WC)
povrchové akumulační nádrže navržené v přírodě blízké podobě, které budou doplňkově plnit i ekosystémové funkce
výměna nepropustných zpevněných povrchů za propustné zpevněné a propustné povrchy se součinitelem odtoku každého z nových povrchů do 0,5 včetně (při součiniteli odtoku původního nepropustného zpevněného povrchu 1,0), při součiniteli odtoku původního nepropustného zpevněného povrchu nižšího než 1,0 musí být rozdíl součinitelů odtoku větší nebo roven 0,5
budování propustných zpevněných povrchů se součinitelem odtoku každého z povrchů do 0,5 včetně
výstavba střech s akumulační schopností (vegetační, retenční) se součinitelem odtoku do 0,7 včetně
Zajištění povodňové ochrany intravilánu (1.8.A)
realizace opatření podporujících přirozený tlumivý rozliv povodní v nivách (např. snížení kapacity koryta a rozliv do údolní nivy, vytváření povodňových koryt, tůní)
zvýšení kapacity koryta složeným profilem, vložení stěhovavé (meandrující) kynety pro běžné průtoky v intravilánu obcí; úpravy nevhodného opevnění
zvýšení členitosti a zlepšení morfologie koryta vodních toků; na některých místech s tvorbou mokřin a tůní
umožnění povodňových rozlivů do nivních ploch (v intravilánu tzv. povodňové parky, v extravilánu do volné krajiny)
Kdo může žádat
Na hospodaření se srážkovými vodami v intravilánu obcí (1.5.E):
Kraje
Obce, dobrovolné svazky obcí
Městské části hl. města Prahy
Státní podniky a státní organizace
Veřejné výzkumné instituce a výzkumné organizace
Příspěvkové organizace státu a územně samosprávné celky
Vysoké školy, školy a školská zařízení a školské právnické osoby
Veřejnoprávní instituce
Nestátní neziskové organizace
Obchodní společnosti vlastněné ze 100 % veřejným subjektem
Církve a náboženské společnosti a jejich svazy
Na protipovodňová opatření v urbanizovaném území (1.8.A):
Statutární město Brno
Výše příspěvku
Maximální výše celkové podpory na jeden projekt:
u aktivit na udržitelné a efektivní hospodaření s vodou v obcích – 100 % z celkových způsobilých výdajů (u budování propustných zpevněných povrchů max. 50 %)
u aktivit na zajištění povodňové ochrany intravilánu – 100 %z celkových způsobilých výdajů
Minimální způsobilé přímé realizační výdaje na projekt: 200 000 Kč bez DPH
Termíny
Zahájení příjmu žádostí: 12. 1. 2022 od 10:00 hod. Ukončení příjmu žádostí: 31. 8. 2022 do 14:00 hod, nebo po vyčerpání alokace Ukončení realizace podpořených projektů: do 30. 6. 2025
Jak podat žádost
Elektronicky prostřednictvím Agendového informačního systému SFŽP ČR (AIS SFŽP ČR) z internetových stránek: zadosti.sfzp.cz.
nejčastější a nejjednodušší dotační titul na výsadbu stromů, téměř kdekoliv 🙂 ale na veřejně přístupném místě
Příjem žádostí: 2.8.2021 – 30.12.2023
Alokace: 200 000 000 Kč
Předmětem podpory je výsadba stanovištně vhodných druhů listnatých stromů na veřejně přístupných místech, případně v uzavřených vnitroblocích bytových domů využívaných ke komunitnímu setkávání. Dotaci mohou žadatelé čerpat na:
pořízení sazenic (jednotková výše dotace podle obvodu kmínku v rozmezí od 1 050 Kč/ks – 5 000 Kč/ks)
zajištění závlahy (1 000 Kč/strom)
zpracování odborného posudku
zajištění odborného dozoru (max. 10 % z celkové výše dotace) a požadované publicity
Příjemce podpory je povinen registrovat provedenou výsadbu do mapy výsadeb na portálu www.sazimebudoucnost.cz.
Kdo může žádat
subjekty s prokazatelným vztahem k místu realizace projektu, s výjimkou politických stran a hnutí
Výše příspěvku
výše podpory: 151 000 – 250 000 Kč
maximální míra podpory: 100 % ze způsobilých výdajů
Termíny
zahájení příjmu žádostí: 2. 8. 2021, 10:00
ukončení příjmu žádostí: 30. 12. 2023, 14:00, nejpozději však do vyčerpání alokace
Seminář Příběhy domů pořádá spolek Ekodům. Jsme platforma architektů, projektantů, řemeslníků a stavitelů propagující přírodě a člověku přátelský způsob stavění
Dnes už trochu stranou organizace akce, ale přeci jen přiložím ruku k dílu, viz www.pribehydomu.cz
PROGRAM
PÁTEK 6.5. / 14:00 – 19:30 – SEMINÁŘ
Vychytávky pro efektivní stavbu pasivního domu z praxe (a vlastní zkušenosti) Jan Márton Rodinný dům z dusané hlíny Jan Mutl Pasivní dům ze slaměných panelů ECOCOCON v Hovorčovicích Aleš Brotánek Jak na potravinovou, energetickou a ekonomickou soběstačnost a bezpečnost na příkladu rakouské permakulturní farmy Barbora Moravcová Na prahu domu (a zahrady) Petra Šilberská Využití solární energie v budovách – inovativní příklady ze zahraničí Milan Smrž Bioplynové stanice jako lokální zdroj energií Adam Moravec Výuka přírodních stavebních materiálů na školách; online kurzy pro každého Zdeněk Vejpustek
Od loňského podzimu spolupracuji s městem Hrádek nad Nisou abychom přetvořili jednu podprůměrnou travnatou plochu, na ploše cca 0,8ha, na krásnou louku na území města.
řešené území
Záměr je součástí přeshraničního projektu, kde jsou zapojeni dva polští a dva čeští partneři. Vznikne několik luk, několik pracovních a vzdělávacích setkání a tento workshop byl právě tím prvním, startujícím setkáním. Sdílejí se zde zkušenosti a různé pohledy na jednu věc. A tou je „LOUKA“.
Na prvním semináři, pracovním setkání, které proběhlo 24.2.2022 i já jsem zde přispěla troškou do mlýna, a to představením projektu a plánované realizace květnaté louky v Obci Hrádek nad Nisou (Doníně).
Nejbližší vzdělávací událost na téma „Přírodní plochy ve městech a obcích“ pak bude 5.4. v Liberci, kam budou přizvány i organizace, školy, školky, které jsou zapojené do sítě Mrkev a Mrkvička. Zde budu mít příspěvek na mé oblíbené téma „Přírodních zahrad“ tentokráte z pohledu biodiverzity. Vše připravuji s velkou podporou organizace, jež toto téma u nás propaguje Přírodní zahrada z.s.
Projekt zmíněný v loňském roce dozrál do své dlouhodobé koncepce a nyní nastává čas ji postupně naplňovat.
Areál doplníme dlouhověkými druhy stromů, zpřístupníme místa, který jsou plná života, předáme hravou formou informace o tom, co je zde cenné, zajímavé, napojíme areál na vzdálené i nedaleké cíle, změníme zásadně způsob pastvy, přidáme další prvky do přírodní zahrady, didaktické a herní neformální prvky, pro pohodu všech doplníme také místa pro piknik, posezení či pozorování a nakonec také doufejme, že se podaří 8hektarový areál doplnit o jedno – dvě zázemí pro návštěvníky vzdělávacích pobytů.
První krok již započal spolu se Strašné dítě na novém informačním systému, naučné stezce a herními objekty. Na jaře nás čekají další přípravy pro podzimní výsadby pořádných stromů 🙂
