Do nového roku všem mnoho úspěchů ve svém snažení a těším se na naši další či budoucí spolupráci.

Kreslením stromů jsi uvědomuji jejich výjimečnost a impozantnost
Kreslením krajiny, ať už je jakkoliv ekologicky hodnotná či zdevastovaná, poznávám, jak je malebná a primárně dokonalá…
Soukromá zahrada je specifikum v tom, že je to obytný prostor. A zrovna jako dům je cílem, aby byl velmi soukromý a odpovídal životním potřebám uživatelů.
Díky tomu, že pracujeme s živými organismy závislými opět na dalších složkách přírodních, neexistuje modelová či typová zahrada. Co lokalita, to jiné podmínky, co uživatel, to jiné potřeby a možnosti.
V poslední době jsou požadavky v principu podobné, ale v detailech jsou řešitelné pokaždé různými způsoby.
Tento podzim se nesl v duchu odevzdávání projektů zahrad ve Cvikově (3700m2, prováděcí dokumentace) , Pěnčíně – Huti (1600m2, studie), Slavhosticích (1200m2, prováděcí dok.) a Velké Hraštice (1300m2, prováděcí dok.). Takže zahradníci budou mít opět na podzim a na jaře plno práce.
Mnoho mých klientů si chce svou zahradu budovat sami a postupně a s dokumentací jsou schopni ji realizovat v rytmu jak potřebují (většina mých zahrad), k některým zahradám provádím asistenci (Křižany2, 6600m2). Jiné zahrady se právě realizují (Jesenice, Velká Hraštice) či potřebují najít svou realizační firmu (Penčín – Huť 2), a nebo jsou v procesu projektování a připravují se na příští jaro…
Ač může být zahrada navržena během dvou měsíců, za posledních 20 let se to děje v mnohem pomalejším rytmu :), takže na jaro je nejlépe začít nejpozději na podzim, lépe rok dopředu, ať je dostatek času na promýšlení detailů i na vybírání dodavatelů a objednávání rostlin či dalších prvků. Dodací lhůty jsou klidně 1/2roku. Většina realizačních firem plánuje na půl až na rok dopředu. V projekci je dobré mít sladěné architekturu i zahradu alespoň na úrovni studie. Prováděcí dokumentace se dá zpracovávat na etapy, v duchu rámcového dokumentu, jakou je právě studie.
Tak hurá do plánování, a promyšlené realizace, protože není nic horšího, než řešit „kam s ním?“ po té, co ztratíte 15 let života stromu na špatném místě.
#realizacesvépomocí, #projekt, #soukromézahrady
V posledním čísle ZAHRADA – PARK – KRAJINA, zaměřený na trvale udržitelný rozvoj, mi vyšel článek SEDLÁK A TUR. Celé číslo je opravdu velmi povedené a velmi inspirativní, tedy doporučuji zakoupit. např. zde: https://szkt.cz/casopis-zahrada-park-krajina
Tak po 5 dlouhých měsících jsme se dozvěděli, že naše žádost byla podpořena. Projekt se umístil na druhém místě podpořených projektů. Jsme velmi rádi a těšíme se na realizaci první lokality.
KRAJINNÝ KONCEPT PRO OBEC PROSEČ POD JEŠTĚDEM – studie pro možná zlepšující opatření na sedmi lokalitách, výsadby zeleně, protierozní opatření, revitalizace zregulovaného toku, úprava podmáčených cest, obnova historických cest, revitalizace studánky, 04/2022 (zpracováno pro dotaci z oblasti Životního prostředí a zemědělství 8.6. Podpora retence vody v krajině)
Tak po třech dlouhých letech jsme konečně dokončili a odevzdali poslední část projektu pro několik veřejných prostranství v rezidenční části obce Smržovka. Projekt jsem zpracovávala spolu s Land05, s.r.o., od inventarizace, přes studii až po prováděcí projekt připraven pro žádost o dotaci, např. OPŽP.
Cílem projektu bylo nabídnout lokální plochy zeleně (i vody) pro setkávání a samozřejmě podporou mikroklimatu. Součástí je obnova zeleně, tedy vč. ošetření stávajících stromů, obnovy podrostů, dosadby nové zeleně, doplnění mobiliáře a v jedné ploše také revitalizace vodní plochy.
Je zajímavé, že jakmile je něco divoce zarostlé a spoře udržované, hned sem lidé soustředí své různé odpady (posekané trávy, keře i stavební odpady vč. zbytků betonů). No bude to těžké už jen vyčistit od těchto letitých navážek.
Přesto všechno mají tato místa lidé nějak v oblibě, chodí sem i tak na pikniky a posedět na vlastní židličce…takže perspektivu a význam realizovat tyto projekty to určitě má.
viz také mé předchozí reporty.
Zdá se, že na Liberecku je louka v obci něco jako UFO a stojí tedy za reportáž. Určitě jsem ráda, že mne obec Hrádek nad Nisou přizvali do přeshraničního projektu, který má za cíl vytvořit pestřejší a pro biodiverzitu i zachování vody v krajině přínosnější druhy zeleně. Nyní tedy společně měníme jeden prostor v městské části Donín na květnatou louku.
O nově zakládané louce jsme hovořili s redaktorkou Ivanou Bernáthovou a můžete si jej ze záznamu poslechnout zde.
Více o projektu jsem psala již zde.
Malé příběhy proběhly úspěšně, a to přednáškami v kavárně FA ČVUT a druhý den následně exkurzemi po čtyřech realizacích zaměřené na nízkoenergetiku a přírodní materiály v různých fází výstavby, od zabydleného až po časné fázi stavby.
Diskuse a vlastní prožitek z navštíveného prostoru je to, co vám on-line verze neposkytne. Takže díky i za tento komornější ročník. Každý je inspirativní.
Diskuze k mé přednášce mne jen utvrdila, kolik zbytečných škod se stane jen kvůli neznalosti dopadů staveb na půdu, stromy, ptactvo či mikroklima. Ale na druhou stranu, že už se práce s dešťovou i odpadní vodou a sluncem posouvá k samozřejmosti implementovat do koncepce domu a zahrady.
____proběhlý program____
SEMINÁŘ – PÁTEK 6.5. / 14:00 – 19:30
Vychytávky pro efektivní stavbu pasivního domu z praxe (a vlastní zkušenosti)
– Jan Márton
Rodinný dům z dusané hlíny – Jan Mutl
Pasivní dům ze slaměných panelů ECOCOCON v Hovorčovicích
– Aleš Brotánek
Jak na potravinovou, energetickou a ekonomickou soběstačnost a bezpečnost na příkladu rakouské permakulturní farmy – Barbora Moravcová
Na prahu domu (a zahrady) – Petra Šilberská
Využití solární energie v budovách – inovativní příklady ze zahraničí – Milan Smrž
Bioplynové stanice jako lokální zdroj energií – Adam Moravec
Výuka přírodních stavebních materiálů na školách; online kurzy pro každého – Zdeněk Vejpustek (online připojení)
EXKURZE – SOBOTA 7.5. / 8:30 – 17:30
Pasivní dům ze slaměných panelů ECOCOCON ve výstavbě – Aleš Brotánek, Hovorčovice
Vlastní dům architekta v pasivním standardu před dokončením – Jan Márton, Liberec
Pasivní slaměný dům – Klápšťovi, Jablonec
Rodinný dům z dusané hlíny –Jan Mutl, Plavy
________________
Seminář Příběhy domů pořádá spolek Ekodům.
Jsme platforma architektů, projektantů, řemeslníků a stavitelů propagující přírodě a člověku přátelský způsob stavění.
co to co to..? no to jsou zkratky, které vládnou v poslední době mé hlavě. Které mají počátky z dob mého mapování Natura2000 v Pošumaví, kdy jsem prozřela z iluze o naší krásné, romantické, zdravé krajině, obhospodařovávané chytrými a pokornými hospodáři. Pokračování nastalo při prožitku záplav 2003 v Praze a 2010 na Moravě, 2013 na Liberecku. A následném střídání suchých roků a také Tornáda (včetně mé návštěvy a konzultační pomoci postiženým zahradám) a mnoho negativních zpráv o stavu zásob vody v krajině..
To přešlo v různá školení, semináře, konference, workshopy, exkurze v intenzivní snahu něco změnit:
No takže ano, výsadby mohou leccos změnit, ale bez zajištění vláhy pro vysazené dřeviny budou brzo jen vyhozenými prostředky. Je třeba plánovat chytře, systémově a multi-oborově. Ideálně nejen na obecních pozemcích, ale i na soukromých, dle místních dispozic a ne vlastnických vztahů.
Komplexní úpravy krajiny jsou ideální, my začínáme zatím s těmi, kteří mají dobrou vůli, tedy s jednotlivci (např. formou přírodních zahrad a prací s dešťovou vodou), zemědělskými družstvy (zejména protierozními opatřeními, změnami kultur, členěním velkých ploch výsadbami i terénními úpravami), menšími obcemi (krajinnými koncepty, realizací výsadeb a zadržováním vody v krajině, konceptem „přírodní obec“) a krajským úřadem Libereckého kraje (konzultační činností pro zájemce o nějaké změny v tomto tématu).
No, tak snad se věci a projekty rozhýbou. Podmínky k tomu nějaké jsou a budou, není třeba se bát a začít, třeba malou realizací – mokřadem, remízem, obecním sadem, loukou, dešťovým záhonem, extenzivní střešní zahradou, průlehem (tedy mírné prohlubeniny, do kterých je svedena voda z komunikací, parkovišť či střech) s výsadbou trvalek, keřů či stromů místo obyčejného rovného pruhu zeleně.
_____
Apropos, taková zajímavost: Víte, že 1m3 odpařené vody z rostlin přinese 5m3 lokálních srážek? (zdroj: Fyzikální ústav Humboldtovy univerzity v Berlíně).
_____
Apropos2:
#MZI – Blue and Green Infrastructure – modrozelená infrastruktura (rozumějte zeleň s prvky zadržující dešťovou vodu, i vodními prvky, i dalšími vodohospodářskými přírodě blízkými prvky)
#HDV – hospodaření s dešťovou vodou
#PEO – protierozní opatření
#PBPO – přírodě blízká protipovodňová opatření
#LID – low impact development – neboli rozvoj s šetrným dopadem na prostředí, tedy zejména v souvislosti se srážkovými i podzemními vodami, za pomocí přírodních procesů, . Dříve se týkalo zejména komunikací, dnes celkového územního plánování, stavební činnosti, managementu území. Cílem LID je kompaktní lidské prostředí, které pomocí přírodě blízkých opatření zadrží vodu přímo v místě dopadu srážek.
Výzva č. 10/2021: Hospodaření s vodou v obcích
Udržitelné a efektivní hospodaření s vodou v obcích (1.5.E)
Zajištění povodňové ochrany intravilánu (1.8.A)
Na hospodaření se srážkovými vodami v intravilánu obcí (1.5.E):
Na protipovodňová opatření v urbanizovaném území (1.8.A):
Maximální výše celkové podpory na jeden projekt:
Minimální způsobilé přímé realizační výdaje na projekt: 200 000 Kč bez DPH
Zahájení příjmu žádostí: 12. 1. 2022 od 10:00 hod.
Ukončení příjmu žádostí: 31. 8. 2022 do 14:00 hod, nebo po vyčerpání alokace
Ukončení realizace podpořených projektů: do 30. 6. 2025
Elektronicky prostřednictvím Agendového informačního systému SFŽP ČR (AIS SFŽP ČR) z internetových stránek: zadosti.sfzp.cz.