Od loňského podzimu spolupracuji s městem Hrádek nad Nisou abychom přetvořili jednu podprůměrnou travnatou plochu, na ploše cca 0,8ha, na krásnou louku na území města.
řešené území
Záměr je součástí přeshraničního projektu, kde jsou zapojeni dva polští a dva čeští partneři. Vznikne několik luk, několik pracovních a vzdělávacích setkání a tento workshop byl právě tím prvním, startujícím setkáním. Sdílejí se zde zkušenosti a různé pohledy na jednu věc. A tou je „LOUKA“.
Na prvním semináři, pracovním setkání, které proběhlo 24.2.2022 i já jsem zde přispěla troškou do mlýna, a to představením projektu a plánované realizace květnaté louky v Obci Hrádek nad Nisou (Doníně).
Nejbližší vzdělávací událost na téma „Přírodní plochy ve městech a obcích“ pak bude 5.4. v Liberci, kam budou přizvány i organizace, školy, školky, které jsou zapojené do sítě Mrkev a Mrkvička. Zde budu mít příspěvek na mé oblíbené téma „Přírodních zahrad“ tentokráte z pohledu biodiverzity. Vše připravuji s velkou podporou organizace, jež toto téma u nás propaguje Přírodní zahrada z.s.
Tak letos asi poslední certifikace zahrady proběhla ještě v listopadu 2021 a rovnou v tak pozitivním módu s žáky 7. třídy právě zde pracujících „na pozemcích“. Zahrada u ZŠ a SŠSemily (Waldorfská základní a střední škola Semily, p. o.) je postupně předělávaná a implementovaná do výuky za asistence jednoho z rodičů, naší poradkyně pro přírodní zahrady – Vilmy Kollmanové.
Letos se opravdu dařilo, celkem 7 certifikací Libereckém a Ústeckém kraji. Většinou zahrad při základních či mateřských školách, což je velmi pozitivní trend. Certifikovala jsem i několik soukromých i pronajatých zahrad. Tam mají zas účinek (kromě vlastního fyzického působení na dané území, vč. posílení biodiverzity a zvyšování retence vody), zejména na místní obyvatele. Někteří jsou často zajetí ve „starých kolejích“, tj. zvyklostech v obhospodařovávání, která již rozhodně nejsou na místě…
Na zahradě v Semilech si děti pěstují zeleninu, bylinky, koření, nějaké ovoce a dokonce i obilí, ze kterého si pečou chleba..při práci na zahradě si uvaří čaj na ohni z listů a plodů, co dá zahrada…
Certifikací se zahrada zapisuje do databáze ekomapy sdružení Veronica přírodních zahrad v ČR a určitým způsobem se oceňuje snaha majitelů/zřizovatelů či provozovatelů o šetrné hospodaření na zahradě s eko-výchovným dopadem. Zejména u škol a školek to má obrovský dopad nejen na děti, ale i jejich rodiče, prarodiče a potažmo obyvatele obce.
interní workshop nad řešeným prostorem, jeho cíli, možnostmi i slabými stránkami
STUDIE PŘÍRODNÍHO AREÁLU EKOCENTRA A ZÁCHRANNÉ STANICE HUSLÍK řeší prostor, který má prvky krajinářského přírodního parku, vzdělávacího centra, hospodářské krajiny, krajiny lužní a historické.
Areál obsahuje chráněná území, cenné biotopy, nově založené sady, prvky přírodní zahrady i menší pastviny. Plány s cca 8ha územím jsou veliké a já je mám posunout do uživatelsky i ekologicky atraktivního směru.
Zde se snoubí několik nádherných myšlenek, taktéž i realizací a zejména lidí, kteří vědí, kde je přesně jejich místo.
les obklopující areálnejvětší jezero v areálupastvinymladý sad na jihu, pokračuje pak chráněnou loukou (PP Louky u Choťánek) vznikající přírodní zahrada
Během prodlouženého víkendu v Broumově (v nádherném areálu kláštera Broumov, a na modelové ploše povodí okolo Křinic) jsem absolvovala školení Živá voda od Živé krajiny, za účelem většího a systematického, celonárodního BOJE PROTI SUCHU. Snaha spolku Živá krajina je natolik intenzivní a natolik profesionální, že propojuje různé instituce, odborníky, obce a profesionály, že není pochyb, proč by se každý nemohl nějak zapojit!
v naší krajině je voda svedena převážně do MELIORAČNÍCH odvodňovacích trubek, které vysušují pole, prameny či původně mokřadní louky a v případě srážek vodu rychle distribuují do potoků a řek, čímž zahlcují systémy dole a způsobují povodně, toto je jedna z viditelných ŠACHT, která umožní dohledat další součásti meliorací.
Lobují nejen odspoda, na úrovni vlastníků, zemědělců, obcí, ale i od shora, na úrovni ministerstev a vlády, a už to má i výsledky. Připravují či už i běží dotační tituly na obnovu povodí, výsadby krajinné zeleně, zakládání mokřadů, malých vodních nádrží, je zadané zjišťování meliorací (světe div se, stát neví, kam všude nacpal meliorace…). Jejich metodika propojuje některé stávající nástroje spolu s opravdu detailním průzkumem terénu (zejména meliorací a erozních problémů do open source systému GIS (QGIS, Qfield), který zvládne mírně či základně technicky zdatný jedinec..což nám dává opravdu možnost v tom krátkém čase, který nám zbývá, získat zcela konkrétní a relevantní informace o naší krajině. Tyto informace pak mohou využít projektanti, pro návrh opatření v krajině a obce pro jednání s vlastníky a zemědělci.
Dozvěděla jsem se mimo jiné, i o běžné praxi institucí, které „hlídají“ naši zemědělskou půdu. Jak se neochotně evidují přívalové povodně (vytvářejí různé byrokratické překážky). Totiž když se zaevidují, v systému by měli změnit způsob obhospodařování půdního bloku, tak aby už zabránilo splachu ornice a lokálním záplavám a ani tato základní evidence, když se stane někde nějaká pohroma, NEFUNGUJE, takže jak pak může fungovat nějaká náprava, že?
EROZNÍ RÝHA rýha v kukuřici je první známkou nebezpečí – splav ornice, cenné složky humusu a půdního edafonu (pokud tam vůbec nějaký je), počátek plošné eroze a následně i přívalových záplav. Kukuřice je nejhorší plodina která umožňuje největší erozi a degradaci zemědělské půdy.
užitečné odkazy:
Společně proti suchu, web kde je mj. i mapa s již běžícími projekty směřujícími k realizaci opatření
Takže kdo se chce na Liberecku (případně jinde v ČR) stát pomocníkem v boji proti suchu, erozi, degradaci ornice, podpory biodiverzity, můžete mne kontaktovat a určitě vymyslíme, co můžeme pro zlepšení/nápravu ve vaší oblasti udělat.
Spolu s ateliérem Land05 zpracovávám obnovu zeleně pro obec Smržovka. Jedna lokalita je okolí mokřadu a druhá na skalnatém výchozu v městské části zvaná Nová Smržovka.
Dendrologický průzkum je hotov.
Studie je rozpracovaná, ve fázi schvalování zastupitelstvem.
4.3.2: Vytváření, regenerace či posílení funkčnosti krajinných prvků a struktur.
Podporovaná opatření:
založení biocenter a biokoridorů ÚSES nebo jejich částí,
zlepšení funkčního stavu biocenter a biokoridorů ÚSES, realizace interakčních prvků podporujících ÚSES,
liniové a skupinové výsadby dřevin (stromořadí, remízy, založení nebo obnova krajinného prvku),
zásahy posilující ekologicko-stabilizační funkce[1] významných krajinných prvků,
v souvislosti s realizací doprovodné vegetace obnova historické cestní sítě s nezpevněným povrchem umožňující pěší průchod krajinou,
vytváření a obnova vodních prvků s ekostabilizační funkcí (např. tůní, mokřadů a malých vodních nádrží, které neslouží k chovu ryb nebo slouží jenom k takovému chovu ryb, který neoslabí ekologické funkce nádrží) včetně nepravidelně zaplavovaných území (např. lužních lesů).
4.3.3: Revitalizace a podpora samovolné renaturace vodních toků a niv, obnova ekostabilizačních funkcí vodních a na vodu vázaných ekosystémů.
4.3.4: Zlepšování druhové, věkové a prostorové struktury lesů (s výjimkou lesů ve vlastnictví státu) zařízených LHP mimo ZCHÚ a území soustavy Natura 2000.
Výše grantu: Výzva se vztahuje na individuální projekty (celkové způsobilé výdaje projektu do 50 mil. EUR včetně DPH). Minimální výše způsobilých realizačních výdajů činí 250 000 Kč (bez DPH).
Celková alokace: 300 000 000 Kč
Určení výše podpory: Maximálně 100 % celkových způsobilých výdajů dle typu opatření. Výše podpory i míra spolufinancování pro jednotlivé typy opatření je uvedena v Pravidlech pro žadatele a příjemce podpory v OPŽP 2014 – 20201.
Cílem je posílit biodiverzitu a ekosystémové funkce znehodnocených ekosystémů v sídlech, resp. jejich ekologickou stabilitu. Program podporuje zakládání / obnovu funkčně propojených ploch a prvků veřejně přístupné sídelní zeleně (vč. vodních prvků a ploch)
zakládání a obnova ploch a prvků veřejné zeleně (parků, zahrad, sadů, uličních stromořadí, alejí, lesoparků, remízů, průlehů) a zlepšení jejich funkčního stavu liniovými, skupinovými i solitérními výsadbami stromů doprovázenými založením zatravněných ploch nebo ošetřením stromů či výsadbami keřů a realizace funkčních propojení přírodních ploch a prvků,
jako součást realizace zeleně obnova a zakládání doprovodných vodních prvků a ploch přírodě blízkého charakteru (vytvoření vodních a mokřadních biotopů – tůní/jezírek, mokřadů, průlehů a jiných terénních sníženin, částí vodních toků, drobných retenčních nádrží na srážkovou vodu apod. prostorově začleněných a funkčně provázaných s realizovanými plochami zeleně, které zároveň zvyšují retenční potenciál sídelního prostředí a zpomalují odtok srážkové vody),
jako součást realizace zeleně opatření na podporu biodiverzity.
Příjemce :
Kraje
Obce a města
Svazky obcí
Organizační složky státu
Státní podniky
Příspěvkové organizace
Veřejné výzkumné instituce
Veřejnoprávní instituce
Vysoké školy a školská zařízení
Nestátní neziskové organizace
Církve a náboženské společnosti a jejich svazy
Obchodní společnosti a družstva
Podnikatelské subjekty
Fyzické osoby – podnikající
Příjem žádostí výzva :1.únor 2019 Ukončení příjmu žádostí: 31. října 2019 ukončeno Realizace podpořených projektů: do 31. 12. 2023 . Předpokládá se ale vyhlášení každý rok v podobné termíny
Výše grantu : Minimální výše způsobilých realizačních výdajů činí 250 000 Kč (bez DPH) Kč celkové způsobilé výdaje projektu do 50 mil. EUR (včetně DPH).
Určení výše podpory: Maximálně 60 % celkových způsobilých výdajů. Míra spolufinancování je 40 %.
