Dotace pro KRAJINNÝ KONCEPT PRO OBEC PROSEČ POD JEŠTĚDEM přidělena

Tak po 5 dlouhých měsících jsme se dozvěděli, že naše žádost byla podpořena. Projekt se umístil na druhém místě podpořených projektů. Jsme velmi rádi a těšíme se na realizaci první lokality.

dokumentace ke KK pro obec Proseč p. Ještědem

KRAJINNÝ KONCEPT PRO OBEC PROSEČ POD JEŠTĚDEM – studie pro možná zlepšující opatření na sedmi lokalitách, výsadby zeleně, protierozní opatření, revitalizace zregulovaného toku, úprava podmáčených cest, obnova historických cest, revitalizace studánky, 04/2022 (zpracováno pro dotaci z oblasti Životního prostředí a zemědělství 8.6. Podpora retence vody v krajině

dotační titul Libereckého kraje

Parčík ve Smržovce

Tak po třech dlouhých letech jsme konečně dokončili a odevzdali poslední část projektu pro několik veřejných prostranství v rezidenční části obce Smržovka. Projekt jsem zpracovávala spolu s Land05, s.r.o., od inventarizace, přes studii až po prováděcí projekt připraven pro žádost o dotaci, např. OPŽP.

Cílem projektu bylo nabídnout lokální plochy zeleně (i vody) pro setkávání a samozřejmě podporou mikroklimatu. Součástí je obnova zeleně, tedy vč. ošetření stávajících stromů, obnovy podrostů, dosadby nové zeleně, doplnění mobiliáře a v jedné ploše také revitalizace vodní plochy.

Je zajímavé, že jakmile je něco divoce zarostlé a spoře udržované, hned sem lidé soustředí své různé odpady (posekané trávy, keře i stavební odpady vč. zbytků betonů). No bude to těžké už jen vyčistit od těchto letitých navážek.

projekt „Revitalizace sídelní zeleně Nové Smržovky“, V/2022

Přesto všechno mají tato místa lidé nějak v oblibě, chodí sem i tak na pikniky a posedět na vlastní židličce…takže perspektivu a význam realizovat tyto projekty to určitě má.

ač s podivem i zarostlý mokřad je i tak pro lidi něčím zajímavý, že chtějí u něj spočinout
pohled na „parčík“ plocha 2
kresba pl2 mokrad
vizualizace na „parčík“ plocha 2
pohled na „parčík“ plocha 1
vizualizace na „parčík“ plocha 1
pohled na „vyhlídku“ plocha 3
vizualizace na „vyhlídku“ plocha 3

viz také mé předchozí reporty.

#MZI #HDV #PEO #PBPO #LID prostě vše o vodě, dešťovce, suchu a erozi

co to co to..? no to jsou zkratky, které vládnou v poslední době mé hlavě. Které mají počátky z dob mého mapování Natura2000 v Pošumaví, kdy jsem prozřela z iluze o naší krásné, romantické, zdravé krajině, obhospodařovávané chytrými a pokornými hospodáři. Pokračování nastalo při prožitku záplav 2003 v Praze a 2010 na Moravě, 2013 na Liberecku. A následném střídání suchých roků a také Tornáda (včetně mé návštěvy a konzultační pomoci postiženým zahradám) a mnoho negativních zpráv o stavu zásob vody v krajině..

To přešlo v různá školení, semináře, konference, workshopy, exkurze v intenzivní snahu něco změnit:

Berlin – exkurze po MZI – 2022-05

školení ŽIVÁ KRAJINA „Společně proti suchu“ – 2021, 2022

louky workshop
Projekt kvetoucí louky v intravilánu obce Hrádek nad Nisou 2021-2022 (projekt, lektor na workshopech, autorský dozor)

No takže ano, výsadby mohou leccos změnit, ale bez zajištění vláhy pro vysazené dřeviny budou brzo jen vyhozenými prostředky. Je třeba plánovat chytře, systémově a multi-oborově. Ideálně nejen na obecních pozemcích, ale i na soukromých, dle místních dispozic a ne vlastnických vztahů.

Komplexní úpravy krajiny jsou ideální, my začínáme zatím s těmi, kteří mají dobrou vůli, tedy s jednotlivci (např. formou přírodních zahrad a prací s dešťovou vodou), zemědělskými družstvy (zejména protierozními opatřeními, změnami kultur, členěním velkých ploch výsadbami i terénními úpravami), menšími obcemi (krajinnými koncepty, realizací výsadeb a zadržováním vody v krajině, konceptem „přírodní obec“) a krajským úřadem Libereckého kraje (konzultační činností pro zájemce o nějaké změny v tomto tématu).

remíz - Sychrov
NÁVRHY PROTIEROZNÍCH OPATŘENÍ – např. v projektu pro lokalitu Nad Rohankou (okr. Liberec), zemědělská plocha, 04/2021. (zpracováno pro dotaci z oblasti Životního prostředí a zemědělství 8.6. Podpora retence vody v krajině

protierozní
NÁVRHY K ZADRŽENÍ VODY V KRAJINĚ- např. v projektu pro lokalitu Pulečný (okr. Jablonec n.Nisou), zemědělská plocha, 04/2021. (zpracováno pro dotaci z oblasti Životního prostředí a zemědělství 8.6. Podpora retence vody v krajině

NÁVRHY KRAJINNÉ ZELENĚ pro výzvu č.9/2019 (2020-2021, přes 50 projektů) pro menší obce i města v kraji Středočeském, Ústeckém i Zlínském. Zpracování osazovacího plánu, posudku (průvodní zprávy).

Krajinný koncept pro obec Proseč pod Ještědem, 04/2022

No, tak snad se věci a projekty rozhýbou. Podmínky k tomu nějaké jsou a budou, není třeba se bát a začít, třeba malou realizací – mokřadem, remízem, obecním sadem, loukou, dešťovým záhonem, extenzivní střešní zahradou, průlehem (tedy mírné prohlubeniny, do kterých je svedena voda z komunikací, parkovišť či střech) s výsadbou trvalek, keřů či stromů místo obyčejného rovného pruhu zeleně.

_____

Apropos, taková zajímavost: Víte, že 1m3 odpařené vody z rostlin přinese 5m3 lokálních srážek? (zdroj: Fyzikální ústav Humboldtovy univerzity v Berlíně).

_____

Apropos2:

#MZI – Blue and Green Infrastructure – modrozelená infrastruktura (rozumějte zeleň s prvky zadržující dešťovou vodu, i vodními prvky, i dalšími vodohospodářskými přírodě blízkými prvky)

#HDV – hospodaření s dešťovou vodou

#PEO – protierozní opatření

#PBPO – přírodě blízká protipovodňová opatření

#LID – low impact development – neboli rozvoj s šetrným dopadem na prostředí, tedy zejména v souvislosti se srážkovými i podzemními vodami, za pomocí přírodních procesů, . Dříve se týkalo zejména komunikací, dnes celkového územního plánování, stavební činnosti, managementu území. Cílem LID je kompaktní lidské prostředí, které pomocí přírodě blízkých opatření zadrží vodu přímo v místě dopadu srážek.

Dotace pro hospodaření s vodou v obcích – NPŽP

Výzva č. 10/2021: Hospodaření s vodou v obcích

Na co můžete dotaci získat

Udržitelné a efektivní hospodaření s vodou v obcích (1.5.E)

  • povrchová vsakovací a retenční zařízení doplněná zelení (plošný vsak, průleh, průleh s rýhou, vsakovací nádrž)
  • dešťové zahrady (kombinace modré a zelené infrastruktury)
  • podzemní vsakovací zařízení s retenčním prostorem vyplněným štěrkem nebo prefabrikáty
  • povrchové či podzemní retenční prostory s regulací odtoku do povrchových vod nebo kanalizace (suché retenční nádrže, retenční nádrže se zásobním prostorem, podzemní retenční nádrže, umělé mokřady)
  • akumulační podzemní nádrže na zachytávání srážkových vod a jejich opětovné využití (např. na zálivku či splachování WC)
  • povrchové akumulační nádrže navržené v přírodě blízké podobě, které budou doplňkově plnit i  ekosystémové funkce
  • výměna nepropustných zpevněných povrchů za propustné zpevněné a propustné povrchy se součinitelem odtoku každého z nových povrchů do 0,5 včetně (při součiniteli odtoku původního nepropustného zpevněného povrchu 1,0), při součiniteli odtoku původního nepropustného zpevněného povrchu nižšího než 1,0 musí být rozdíl součinitelů odtoku větší nebo roven 0,5
  • budování propustných zpevněných povrchů se součinitelem odtoku každého z povrchů do 0,5  včetně
  • výstavba střech s akumulační schopností (vegetační, retenční) se součinitelem odtoku do 0,7 včetně

Zajištění povodňové ochrany intravilánu (1.8.A)

  • realizace opatření podporujících přirozený tlumivý rozliv povodní v nivách (např. snížení kapacity koryta a rozliv do údolní nivy, vytváření povodňových koryt, tůní)
  • zvýšení kapacity koryta složeným profilem, vložení stěhovavé (meandrující) kynety pro běžné průtoky v intravilánu obcí; úpravy nevhodného opevnění
  • zvýšení členitosti a zlepšení morfologie koryta vodních toků; na některých místech s tvorbou mokřin a tůní
  • umožnění povodňových rozlivů do nivních ploch (v intravilánu tzv. povodňové parky, v extravilánu do volné krajiny)

Kdo může žádat

Na hospodaření se srážkovými vodami v intravilánu obcí (1.5.E):

  • Kraje
  • Obce, dobrovolné svazky obcí
  • Městské části hl. města Prahy
  • Státní podniky a státní organizace
  • Veřejné výzkumné instituce a výzkumné organizace
  • Příspěvkové organizace státu a územně samosprávné celky
  • Vysoké školy, školy a  školská zařízení a školské právnické osoby
  • Veřejnoprávní instituce
  • Nestátní neziskové organizace
  • Obchodní společnosti vlastněné ze 100 % veřejným subjektem
  • Církve a náboženské společnosti a jejich svazy

Na protipovodňová opatření v urbanizovaném území (1.8.A):

  • Statutární město Brno

Výše příspěvku

Maximální výše celkové podpory na jeden projekt:

  • u aktivit na udržitelné a efektivní hospodaření s vodou v obcích –  100 % z celkových způsobilých výdajů (u budování propustných zpevněných povrchů max. 50 %)
  • u aktivit na zajištění povodňové ochrany intravilánu – 100 % z celkových způsobilých výdajů

Minimální způsobilé přímé realizační výdaje na projekt: 200 000 Kč bez DPH

Termíny

Zahájení příjmu žádostí: 12. 1. 2022 od 10:00 hod.
Ukončení příjmu žádostí: 31. 8. 2022 do 14:00 hod, nebo po vyčerpání alokace
Ukončení realizace podpořených projektů: do 30. 6. 2025

Jak podat žádost

Elektronicky prostřednictvím Agendového informačního systému SFŽP ČR (AIS SFŽP ČR) z internetových stránek: zadosti.sfzp.cz.

Louka Hrádek nad Nisou

Od loňského podzimu spolupracuji s městem Hrádek nad Nisou abychom přetvořili jednu podprůměrnou travnatou plochu, na ploše cca 0,8ha, na krásnou louku na území města.

řešené území


Záměr je součástí přeshraničního projektu, kde jsou zapojeni dva polští a dva čeští partneři. Vznikne několik luk, několik pracovních a vzdělávacích setkání a tento workshop byl právě tím prvním, startujícím setkáním. Sdílejí se zde zkušenosti a různé pohledy na jednu věc. A tou je „LOUKA“.

Na prvním semináři, pracovním setkání, které proběhlo 24.2.2022 i já jsem zde přispěla troškou do mlýna, a to představením projektu a plánované realizace květnaté louky v Obci Hrádek nad Nisou (Doníně).

Nejbližší vzdělávací událost na téma „Přírodní plochy ve městech a obcích“ pak bude 5.4. v Liberci, kam budou přizvány i organizace, školy, školky, které jsou zapojené do sítě Mrkev a Mrkvička. Zde budu mít příspěvek na mé oblíbené téma „Přírodních zahrad“ tentokráte z pohledu biodiverzity. Vše připravuji s velkou podporou organizace, jež toto téma u nás propaguje Přírodní zahrada z.s.

Více o projektu zde – http://kvetoucilouky.cz

Ekocentrum Huslík, Poděbrady – studie přírodního areálu je venku

Studie přírodního areálu Huslík, 1/2022

Projekt zmíněný v loňském roce dozrál do své dlouhodobé koncepce a nyní nastává čas ji postupně naplňovat.

Areál doplníme dlouhověkými druhy stromů, zpřístupníme místa, který jsou plná života, předáme hravou formou informace o tom, co je zde cenné, zajímavé, napojíme areál na vzdálené i nedaleké cíle, změníme zásadně způsob pastvy, přidáme další prvky do přírodní zahrady, didaktické a herní neformální prvky, pro pohodu všech doplníme také místa pro piknik, posezení či pozorování a nakonec také doufejme, že se podaří 8hektarový areál doplnit o jedno – dvě zázemí pro návštěvníky vzdělávacích pobytů.

První krok již započal spolu se Strašné dítě na novém informačním systému, naučné stezce a herními objekty. Na jaře nás čekají další přípravy pro podzimní výsadby pořádných stromů 🙂

Studie přírodního areálu Huslík, 1/2022

PF2022

pf2022

O čem mluvím, je divokost.

Divokost je v každém z nás, je nám přirozená, stabilizuje, množí a rozvíjí dlouhodobě všechny organismy, ekosystémy…

Mluvím nejen o nás samotných, ale i o našich zahradách, veřejné zeleni a krajině, která to potřebuje ze všech nejvíc..

Tedy přeji nám více přírodních zahrad, více přírodních obcí, více přírodě-blízkých opatření, více luk místo špatných trávníků, více extenzivních střešních zahrad místo plechu, více stromů, které mají šanci přežít, více protierozních kultur a mezí, více revitalizovaných říček a zatrubněných potoků, více tůní a mokřadů, více listnatých lesů, zachráněných pralesů, …. v novém roce 2022.

Ekocentrum Huslík, Poděbrady – studie přírodního areálu

interní workshop nad řešeným prostorem, jeho cíli, možnostmi i slabými stránkami

STUDIE PŘÍRODNÍHO AREÁLU EKOCENTRA A ZÁCHRANNÉ STANICE HUSLÍK řeší prostor, který má prvky krajinářského přírodního parku, vzdělávacího centra, hospodářské krajiny, krajiny lužní a historické.

Areál obsahuje chráněná území, cenné biotopy, nově založené sady, prvky přírodní zahrady i menší pastviny. Plány s cca 8ha územím jsou veliké a já je mám posunout do uživatelsky i ekologicky atraktivního směru.

Zde se snoubí několik nádherných myšlenek, taktéž i realizací a zejména lidí, kteří vědí, kde je přesně jejich místo.

les obklopující areál
největší jezero v areálu
pastviny
mladý sad na jihu, pokračuje pak chráněnou loukou (PP Louky u Choťánek)
vznikající přírodní zahrada

stav: prezentován první návrh

předpokládaný termín dokončení : 1/2022

Nadace Proměny – zahrada hrou

Dotační titul pro proměnu zahrady u MŠ či ZŠ

Program Zahrada hrou 

V rámci programu Zahrada hrou podporuje nadace proměny školních zahrad v inspirativní prostředí, které přispívá ke zdravému a všestrannému rozvoji dětí. Pomáhají projektům založeným na spolupráci učitelů, dětí, rodičů, odborníků i místní komunity. Grantová výzva programu bude vyhlášena 31. října 2021.

O programu

Zahrada hrou nabízí pomoc školám, které chtějí přeměnit své zahrady v podnětné prostředí, kde se děti mohou svobodně rozvíjet, objevovat své schopnosti a upevňovat svůj vztah k okolnímu světu. Zahrada hrou odkazuje ke Komenského Škole hrou. Je zároveň učebnou, místem pro volné dětské hry a poznávání přírody, prostorem pro setkávání širší komunity a také jednou z prvních příležitostí v životě dětí, kdy se mohou aktivně podílet na přeměně svého okolí a přirozeně se tak učit občanským dovednostem.
 

Kdo může žádat o nadační podporu

→ školy, které jsou zřízeny městem nebo obcí, městskou částí, krajem, ministerstvem nebo církví a současně jsou dle zákona zařazeny do sítě škol, předškolních a školských zařízení 
 

Co nabízí

  • finanční příspěvek (grant do výše 400 tis. Kč)*
  • metodika pro realizaci projektu
  • odborná konzultační podpora
  • pomoc se zapojováním dětí a dospělých během celého projektu
  • komunikační podpora
  • vzdělávání

* Finanční příspěvek je určen na zpracování architektonického návrhu a projektové dokumentace, stavební a vegetační úpravy, údržbu a rozvoj zahrady.

Kde hledat inspiraci

→ tematický portál www.promenyproskoly.cz
→ brožura Jak proměnit zahradu na míru dětem a jejich vzdělávání (pdf 632 kB)
→ brožura Školní zahrady a legislativa (pdf 833 kB)
→ videogalerie nadace na YouTube

#dotace #granty #veřejnáprostranství #veřejnéprostory #komunitní #stromy #výsadbastromů #sázejstromy #sázímebudoucnost#solitery #intravilan#zeleň #školkovézahrady #školnízahrady #přírodnízahrady

Živá voda – Živá krajina -Boj proti suchu

prace v terenu

Během prodlouženého víkendu v Broumově (v nádherném areálu kláštera Broumov, a na modelové ploše povodí okolo Křinic) jsem absolvovala školení Živá voda od Živé krajiny, za účelem většího a systematického, celonárodního BOJE PROTI SUCHU. Snaha spolku Živá krajina je natolik intenzivní a natolik profesionální, že propojuje různé instituce, odborníky, obce a profesionály, že není pochyb, proč by se každý nemohl nějak zapojit!

v naší krajině je voda svedena převážně do MELIORAČNÍCH odvodňovacích trubek, které vysušují pole, prameny či původně mokřadní louky a v případě srážek vodu rychle distribuují do potoků a řek, čímž zahlcují systémy dole a způsobují povodně, toto je jedna z viditelných ŠACHT, která umožní dohledat další součásti meliorací.


Lobují nejen odspoda, na úrovni vlastníků, zemědělců, obcí, ale i od shora, na úrovni ministerstev a vlády, a už to má i výsledky. Připravují či už i běží dotační tituly na obnovu povodí, výsadby krajinné zeleně, zakládání mokřadů, malých vodních nádrží, je zadané zjišťování meliorací (světe div se, stát neví, kam všude nacpal meliorace…). Jejich metodika propojuje některé stávající nástroje spolu s opravdu detailním průzkumem terénu (zejména meliorací a erozních problémů do open source systému GIS (QGIS, Qfield), který zvládne mírně či základně technicky zdatný jedinec..což nám dává opravdu možnost v tom krátkém čase, který nám zbývá, získat zcela konkrétní a relevantní informace o naší krajině. Tyto informace pak mohou využít projektanti, pro návrh opatření v krajině a obce pro jednání s vlastníky a zemědělci.


Dozvěděla jsem se mimo jiné, i o běžné praxi institucí, které „hlídají“ naši zemědělskou půdu. Jak se neochotně evidují přívalové povodně (vytvářejí různé byrokratické překážky). Totiž když se zaevidují, v systému by měli změnit způsob obhospodařování půdního bloku, tak aby už zabránilo splachu ornice a lokálním záplavám a ani tato základní evidence, když se stane někde nějaká pohroma, NEFUNGUJE, takže jak pak může fungovat nějaká náprava, že?

EROZNÍ RÝHA rýha v kukuřici je první známkou nebezpečí – splav ornice, cenné složky humusu a půdního edafonu (pokud tam vůbec nějaký je), počátek plošné eroze a následně i přívalových záplav. Kukuřice je nejhorší plodina která umožňuje největší erozi a degradaci zemědělské půdy.

užitečné odkazy:

Společně proti suchu, web kde je mj. i mapa s již běžícími projekty směřujícími k realizaci opatření

Živá voda

Voda

Nadace pro půdu

Takže kdo se chce na Liberecku (případně jinde v ČR) stát pomocníkem v boji proti suchu, erozi, degradaci ornice, podpory biodiverzity, můžete mne kontaktovat a určitě vymyslíme, co můžeme pro zlepšení/nápravu ve vaší oblasti udělat.


#bojprotisuchu #živávoda #živákrajina #voda #územníplánování #biodiversity #biodiverzita #water #meliorace #eroze #dobrovolníci