Dotace pro KRAJINNÝ KONCEPT PRO OBEC PROSEČ POD JEŠTĚDEM přidělena

Tak po 5 dlouhých měsících jsme se dozvěděli, že naše žádost byla podpořena. Projekt se umístil na druhém místě podpořených projektů. Jsme velmi rádi a těšíme se na realizaci první lokality.

dokumentace ke KK pro obec Proseč p. Ještědem

KRAJINNÝ KONCEPT PRO OBEC PROSEČ POD JEŠTĚDEM – studie pro možná zlepšující opatření na sedmi lokalitách, výsadby zeleně, protierozní opatření, revitalizace zregulovaného toku, úprava podmáčených cest, obnova historických cest, revitalizace studánky, 04/2022 (zpracováno pro dotaci z oblasti Životního prostředí a zemědělství 8.6. Podpora retence vody v krajině

dotační titul Libereckého kraje

Parčík ve Smržovce

Tak po třech dlouhých letech jsme konečně dokončili a odevzdali poslední část projektu pro několik veřejných prostranství v rezidenční části obce Smržovka. Projekt jsem zpracovávala spolu s Land05, s.r.o., od inventarizace, přes studii až po prováděcí projekt připraven pro žádost o dotaci, např. OPŽP.

Cílem projektu bylo nabídnout lokální plochy zeleně (i vody) pro setkávání a samozřejmě podporou mikroklimatu. Součástí je obnova zeleně, tedy vč. ošetření stávajících stromů, obnovy podrostů, dosadby nové zeleně, doplnění mobiliáře a v jedné ploše také revitalizace vodní plochy.

Je zajímavé, že jakmile je něco divoce zarostlé a spoře udržované, hned sem lidé soustředí své různé odpady (posekané trávy, keře i stavební odpady vč. zbytků betonů). No bude to těžké už jen vyčistit od těchto letitých navážek.

projekt „Revitalizace sídelní zeleně Nové Smržovky“, V/2022

Přesto všechno mají tato místa lidé nějak v oblibě, chodí sem i tak na pikniky a posedět na vlastní židličce…takže perspektivu a význam realizovat tyto projekty to určitě má.

ač s podivem i zarostlý mokřad je i tak pro lidi něčím zajímavý, že chtějí u něj spočinout
pohled na „parčík“ plocha 2
kresba pl2 mokrad
vizualizace na „parčík“ plocha 2
pohled na „parčík“ plocha 1
vizualizace na „parčík“ plocha 1
pohled na „vyhlídku“ plocha 3
vizualizace na „vyhlídku“ plocha 3

viz také mé předchozí reporty.

#MZI #HDV #PEO #PBPO #LID prostě vše o vodě, dešťovce, suchu a erozi

co to co to..? no to jsou zkratky, které vládnou v poslední době mé hlavě. Které mají počátky z dob mého mapování Natura2000 v Pošumaví, kdy jsem prozřela z iluze o naší krásné, romantické, zdravé krajině, obhospodařovávané chytrými a pokornými hospodáři. Pokračování nastalo při prožitku záplav 2003 v Praze a 2010 na Moravě, 2013 na Liberecku. A následném střídání suchých roků a také Tornáda (včetně mé návštěvy a konzultační pomoci postiženým zahradám) a mnoho negativních zpráv o stavu zásob vody v krajině..

To přešlo v různá školení, semináře, konference, workshopy, exkurze v intenzivní snahu něco změnit:

Berlin – exkurze po MZI – 2022-05

školení ŽIVÁ KRAJINA „Společně proti suchu“ – 2021, 2022

louky workshop
Projekt kvetoucí louky v intravilánu obce Hrádek nad Nisou 2021-2022 (projekt, lektor na workshopech, autorský dozor)

No takže ano, výsadby mohou leccos změnit, ale bez zajištění vláhy pro vysazené dřeviny budou brzo jen vyhozenými prostředky. Je třeba plánovat chytře, systémově a multi-oborově. Ideálně nejen na obecních pozemcích, ale i na soukromých, dle místních dispozic a ne vlastnických vztahů.

Komplexní úpravy krajiny jsou ideální, my začínáme zatím s těmi, kteří mají dobrou vůli, tedy s jednotlivci (např. formou přírodních zahrad a prací s dešťovou vodou), zemědělskými družstvy (zejména protierozními opatřeními, změnami kultur, členěním velkých ploch výsadbami i terénními úpravami), menšími obcemi (krajinnými koncepty, realizací výsadeb a zadržováním vody v krajině, konceptem „přírodní obec“) a krajským úřadem Libereckého kraje (konzultační činností pro zájemce o nějaké změny v tomto tématu).

remíz - Sychrov
NÁVRHY PROTIEROZNÍCH OPATŘENÍ – např. v projektu pro lokalitu Nad Rohankou (okr. Liberec), zemědělská plocha, 04/2021. (zpracováno pro dotaci z oblasti Životního prostředí a zemědělství 8.6. Podpora retence vody v krajině

protierozní
NÁVRHY K ZADRŽENÍ VODY V KRAJINĚ- např. v projektu pro lokalitu Pulečný (okr. Jablonec n.Nisou), zemědělská plocha, 04/2021. (zpracováno pro dotaci z oblasti Životního prostředí a zemědělství 8.6. Podpora retence vody v krajině

NÁVRHY KRAJINNÉ ZELENĚ pro výzvu č.9/2019 (2020-2021, přes 50 projektů) pro menší obce i města v kraji Středočeském, Ústeckém i Zlínském. Zpracování osazovacího plánu, posudku (průvodní zprávy).

Krajinný koncept pro obec Proseč pod Ještědem, 04/2022

No, tak snad se věci a projekty rozhýbou. Podmínky k tomu nějaké jsou a budou, není třeba se bát a začít, třeba malou realizací – mokřadem, remízem, obecním sadem, loukou, dešťovým záhonem, extenzivní střešní zahradou, průlehem (tedy mírné prohlubeniny, do kterých je svedena voda z komunikací, parkovišť či střech) s výsadbou trvalek, keřů či stromů místo obyčejného rovného pruhu zeleně.

_____

Apropos, taková zajímavost: Víte, že 1m3 odpařené vody z rostlin přinese 5m3 lokálních srážek? (zdroj: Fyzikální ústav Humboldtovy univerzity v Berlíně).

_____

Apropos2:

#MZI – Blue and Green Infrastructure – modrozelená infrastruktura (rozumějte zeleň s prvky zadržující dešťovou vodu, i vodními prvky, i dalšími vodohospodářskými přírodě blízkými prvky)

#HDV – hospodaření s dešťovou vodou

#PEO – protierozní opatření

#PBPO – přírodě blízká protipovodňová opatření

#LID – low impact development – neboli rozvoj s šetrným dopadem na prostředí, tedy zejména v souvislosti se srážkovými i podzemními vodami, za pomocí přírodních procesů, . Dříve se týkalo zejména komunikací, dnes celkového územního plánování, stavební činnosti, managementu území. Cílem LID je kompaktní lidské prostředí, které pomocí přírodě blízkých opatření zadrží vodu přímo v místě dopadu srážek.

Ekocentrum Huslík, Poděbrady – studie přírodního areálu je venku

Studie přírodního areálu Huslík, 1/2022

Projekt zmíněný v loňském roce dozrál do své dlouhodobé koncepce a nyní nastává čas ji postupně naplňovat.

Areál doplníme dlouhověkými druhy stromů, zpřístupníme místa, který jsou plná života, předáme hravou formou informace o tom, co je zde cenné, zajímavé, napojíme areál na vzdálené i nedaleké cíle, změníme zásadně způsob pastvy, přidáme další prvky do přírodní zahrady, didaktické a herní neformální prvky, pro pohodu všech doplníme také místa pro piknik, posezení či pozorování a nakonec také doufejme, že se podaří 8hektarový areál doplnit o jedno – dvě zázemí pro návštěvníky vzdělávacích pobytů.

První krok již započal spolu se Strašné dítě na novém informačním systému, naučné stezce a herními objekty. Na jaře nás čekají další přípravy pro podzimní výsadby pořádných stromů 🙂

Studie přírodního areálu Huslík, 1/2022

Ekocentrum Huslík, Poděbrady – studie přírodního areálu

interní workshop nad řešeným prostorem, jeho cíli, možnostmi i slabými stránkami

STUDIE PŘÍRODNÍHO AREÁLU EKOCENTRA A ZÁCHRANNÉ STANICE HUSLÍK řeší prostor, který má prvky krajinářského přírodního parku, vzdělávacího centra, hospodářské krajiny, krajiny lužní a historické.

Areál obsahuje chráněná území, cenné biotopy, nově založené sady, prvky přírodní zahrady i menší pastviny. Plány s cca 8ha územím jsou veliké a já je mám posunout do uživatelsky i ekologicky atraktivního směru.

Zde se snoubí několik nádherných myšlenek, taktéž i realizací a zejména lidí, kteří vědí, kde je přesně jejich místo.

les obklopující areál
největší jezero v areálu
pastviny
mladý sad na jihu, pokračuje pak chráněnou loukou (PP Louky u Choťánek)
vznikající přírodní zahrada

stav: prezentován první návrh

předpokládaný termín dokončení : 1/2022

Rodinná zahrada u dvojdomu ve Cvikově

studie zahrady ve Cvikově

Tak tato zahrada bude oříšek. Od začátku se potvrzuje, jak nesmyslné je stavět v záplavovém území, v širokých nivách potoků, které jsou zregulované, a ještě hůře, v některých úsecích zatrubněné.

Zde se snažíme vyrovnat s touto situací. Je jasné, že na malém pozemku (byť přes 3600m2) problémy širších vztahů nevyřešíme, ale alespoň se pokusíme zavést vodu tam, kde bude využitelná a kde nebude páchat škody na majetku. Plánují se zde vsakovací povrchy (dlažba, mlat, vegetace), poldery, i dešťové záhony, vrbové stavby a kde to půjde vsak či retence vč. střešních zahrad. Sběr dešťové vody ze střechy domu a znovu využití v zeleni je samozřejmostí.

Krom toho i nějakou tu zábavu; hospodářská část s vyvýšenými záhony, skleníkem, políčkem a slepičkami, sad z vysokokmenů, menší přípotoční lesík a v něm pumptrack pro dětičky a budoucí hosty. Nechybí hrátky pro děti v podobě herních prvků, vrbových stavbiček, klouzačky ze zazemněného sklepa či zemní trampolíny. Bazén tu již máme, takže ještě saunu, venkovní kuchyň a ohniště. Navíc plocha polderu může klidně v době sucha sloužit jako hřiště.

Pro ustájení „koní“ zde máme dvojgaráž se střešní zahradou a pak širé nebe se zatravněnou dlažbou. To celé zkrášlí nejen květiny, ale i mnoho jedlých rostlin.

Rukavice byla hozena, pokračujeme dále..

Studie 11/2021

Prováděcí fáze v příštím roce.

inspirace pro tuto zahradu

#projekt #realizacesvepomoci #soukromezahrady #destovka #retence

Živá voda – Živá krajina -Boj proti suchu

prace v terenu

Během prodlouženého víkendu v Broumově (v nádherném areálu kláštera Broumov, a na modelové ploše povodí okolo Křinic) jsem absolvovala školení Živá voda od Živé krajiny, za účelem většího a systematického, celonárodního BOJE PROTI SUCHU. Snaha spolku Živá krajina je natolik intenzivní a natolik profesionální, že propojuje různé instituce, odborníky, obce a profesionály, že není pochyb, proč by se každý nemohl nějak zapojit!

v naší krajině je voda svedena převážně do MELIORAČNÍCH odvodňovacích trubek, které vysušují pole, prameny či původně mokřadní louky a v případě srážek vodu rychle distribuují do potoků a řek, čímž zahlcují systémy dole a způsobují povodně, toto je jedna z viditelných ŠACHT, která umožní dohledat další součásti meliorací.


Lobují nejen odspoda, na úrovni vlastníků, zemědělců, obcí, ale i od shora, na úrovni ministerstev a vlády, a už to má i výsledky. Připravují či už i běží dotační tituly na obnovu povodí, výsadby krajinné zeleně, zakládání mokřadů, malých vodních nádrží, je zadané zjišťování meliorací (světe div se, stát neví, kam všude nacpal meliorace…). Jejich metodika propojuje některé stávající nástroje spolu s opravdu detailním průzkumem terénu (zejména meliorací a erozních problémů do open source systému GIS (QGIS, Qfield), který zvládne mírně či základně technicky zdatný jedinec..což nám dává opravdu možnost v tom krátkém čase, který nám zbývá, získat zcela konkrétní a relevantní informace o naší krajině. Tyto informace pak mohou využít projektanti, pro návrh opatření v krajině a obce pro jednání s vlastníky a zemědělci.


Dozvěděla jsem se mimo jiné, i o běžné praxi institucí, které „hlídají“ naši zemědělskou půdu. Jak se neochotně evidují přívalové povodně (vytvářejí různé byrokratické překážky). Totiž když se zaevidují, v systému by měli změnit způsob obhospodařování půdního bloku, tak aby už zabránilo splachu ornice a lokálním záplavám a ani tato základní evidence, když se stane někde nějaká pohroma, NEFUNGUJE, takže jak pak může fungovat nějaká náprava, že?

EROZNÍ RÝHA rýha v kukuřici je první známkou nebezpečí – splav ornice, cenné složky humusu a půdního edafonu (pokud tam vůbec nějaký je), počátek plošné eroze a následně i přívalových záplav. Kukuřice je nejhorší plodina která umožňuje největší erozi a degradaci zemědělské půdy.

užitečné odkazy:

Společně proti suchu, web kde je mj. i mapa s již běžícími projekty směřujícími k realizaci opatření

Živá voda

Voda

Nadace pro půdu

Takže kdo se chce na Liberecku (případně jinde v ČR) stát pomocníkem v boji proti suchu, erozi, degradaci ornice, podpory biodiverzity, můžete mne kontaktovat a určitě vymyslíme, co můžeme pro zlepšení/nápravu ve vaší oblasti udělat.


#bojprotisuchu #živávoda #živákrajina #voda #územníplánování #biodiversity #biodiverzita #water #meliorace #eroze #dobrovolníci

Rodinná zahrada v Jesenici

studie zahrady v Jesenici u Prahy

Již v červnu odevzdaná studie se chystá na další fázi, prováděcí. Tak se těším. Moderní architektura, střešní zahrady, zemní trampolína, workout prvky, podzemní nádrž na dešťovku, trochu pěstebních záhonků a hodně květin a stromů v co nejvíc přírodním stylu:)

studie zahrady v Jesenici u Prahy – náměty+proces návrhu

Rodinná zahrada v Pěnčíně

studie zahrady v Pěnčíně – Huti

Tak další zahrada se rodí, studie odevzdána. Bude to pěkný oříšek na rozhraní Železnobrodské vrchoviny a Jizerské hornatiny, v 560m n.m.

studie zahrady v Pěnčíně – Huti – náměty

Rodinná zahrada v Praze – Košířích

V Praze je cenný každý centimetr zeleně. Tedy i 50m2 je zahrada, kde se dá trávit krásný čas. Spodní patro bytového domu má svou zahradu a tu je třeba dotvořit a zajistit proti nechtěným pohledům, průvanům, zajistit soukromí a potřeby čtyřčlenné rodiny.

Skrýváme ošklivé betonové zdi z vlnovitých prefabrikátů, nahrazujeme nefunkční trávníkovou plochu, vytváříme záhonky pro pěstování zeleniny a bylinek a sázíme květiny pro potěchu oka i hmyzu a drobného ptactva. Malá zelená nika v urbánním prostoru jako zlaté zrnko v písku…

Návrh – prováděcí – 05.2021

Realizace  – postupně, svépomocí

#projekt #realizacesvépomocí #soukromézahrady