Dotace pro KRAJINNÝ KONCEPT PRO OBEC PROSEČ POD JEŠTĚDEM přidělena

Tak po 5 dlouhých měsících jsme se dozvěděli, že naše žádost byla podpořena. Projekt se umístil na druhém místě podpořených projektů. Jsme velmi rádi a těšíme se na realizaci první lokality.

dokumentace ke KK pro obec Proseč p. Ještědem

KRAJINNÝ KONCEPT PRO OBEC PROSEČ POD JEŠTĚDEM – studie pro možná zlepšující opatření na sedmi lokalitách, výsadby zeleně, protierozní opatření, revitalizace zregulovaného toku, úprava podmáčených cest, obnova historických cest, revitalizace studánky, 04/2022 (zpracováno pro dotaci z oblasti Životního prostředí a zemědělství 8.6. Podpora retence vody v krajině

dotační titul Libereckého kraje

Parčík ve Smržovce

Tak po třech dlouhých letech jsme konečně dokončili a odevzdali poslední část projektu pro několik veřejných prostranství v rezidenční části obce Smržovka. Projekt jsem zpracovávala spolu s Land05, s.r.o., od inventarizace, přes studii až po prováděcí projekt připraven pro žádost o dotaci, např. OPŽP.

Cílem projektu bylo nabídnout lokální plochy zeleně (i vody) pro setkávání a samozřejmě podporou mikroklimatu. Součástí je obnova zeleně, tedy vč. ošetření stávajících stromů, obnovy podrostů, dosadby nové zeleně, doplnění mobiliáře a v jedné ploše také revitalizace vodní plochy.

Je zajímavé, že jakmile je něco divoce zarostlé a spoře udržované, hned sem lidé soustředí své různé odpady (posekané trávy, keře i stavební odpady vč. zbytků betonů). No bude to těžké už jen vyčistit od těchto letitých navážek.

projekt „Revitalizace sídelní zeleně Nové Smržovky“, V/2022

Přesto všechno mají tato místa lidé nějak v oblibě, chodí sem i tak na pikniky a posedět na vlastní židličce…takže perspektivu a význam realizovat tyto projekty to určitě má.

ač s podivem i zarostlý mokřad je i tak pro lidi něčím zajímavý, že chtějí u něj spočinout
pohled na „parčík“ plocha 2
kresba pl2 mokrad
vizualizace na „parčík“ plocha 2
pohled na „parčík“ plocha 1
vizualizace na „parčík“ plocha 1
pohled na „vyhlídku“ plocha 3
vizualizace na „vyhlídku“ plocha 3

viz také mé předchozí reporty.

Rozhovor na ČRo Liberec

Zdá se, že na Liberecku je louka v obci něco jako UFO a stojí tedy za reportáž. Určitě jsem ráda, že mne obec Hrádek nad Nisou přizvali do přeshraničního projektu, který má za cíl vytvořit pestřejší a pro biodiverzitu i zachování vody v krajině přínosnější druhy zeleně. Nyní tedy společně měníme jeden prostor v městské části Donín na květnatou louku.

O nově zakládané louce jsme hovořili s redaktorkou Ivanou Bernáthovou a můžete si jej ze záznamu poslechnout zde.

Více o projektu jsem psala již zde.

louka před první sečí 06/2022, Donín

#MZI #HDV #PEO #PBPO #LID prostě vše o vodě, dešťovce, suchu a erozi

co to co to..? no to jsou zkratky, které vládnou v poslední době mé hlavě. Které mají počátky z dob mého mapování Natura2000 v Pošumaví, kdy jsem prozřela z iluze o naší krásné, romantické, zdravé krajině, obhospodařovávané chytrými a pokornými hospodáři. Pokračování nastalo při prožitku záplav 2003 v Praze a 2010 na Moravě, 2013 na Liberecku. A následném střídání suchých roků a také Tornáda (včetně mé návštěvy a konzultační pomoci postiženým zahradám) a mnoho negativních zpráv o stavu zásob vody v krajině..

To přešlo v různá školení, semináře, konference, workshopy, exkurze v intenzivní snahu něco změnit:

Berlin – exkurze po MZI – 2022-05

školení ŽIVÁ KRAJINA „Společně proti suchu“ – 2021, 2022

louky workshop
Projekt kvetoucí louky v intravilánu obce Hrádek nad Nisou 2021-2022 (projekt, lektor na workshopech, autorský dozor)

No takže ano, výsadby mohou leccos změnit, ale bez zajištění vláhy pro vysazené dřeviny budou brzo jen vyhozenými prostředky. Je třeba plánovat chytře, systémově a multi-oborově. Ideálně nejen na obecních pozemcích, ale i na soukromých, dle místních dispozic a ne vlastnických vztahů.

Komplexní úpravy krajiny jsou ideální, my začínáme zatím s těmi, kteří mají dobrou vůli, tedy s jednotlivci (např. formou přírodních zahrad a prací s dešťovou vodou), zemědělskými družstvy (zejména protierozními opatřeními, změnami kultur, členěním velkých ploch výsadbami i terénními úpravami), menšími obcemi (krajinnými koncepty, realizací výsadeb a zadržováním vody v krajině, konceptem „přírodní obec“) a krajským úřadem Libereckého kraje (konzultační činností pro zájemce o nějaké změny v tomto tématu).

remíz - Sychrov
NÁVRHY PROTIEROZNÍCH OPATŘENÍ – např. v projektu pro lokalitu Nad Rohankou (okr. Liberec), zemědělská plocha, 04/2021. (zpracováno pro dotaci z oblasti Životního prostředí a zemědělství 8.6. Podpora retence vody v krajině

protierozní
NÁVRHY K ZADRŽENÍ VODY V KRAJINĚ- např. v projektu pro lokalitu Pulečný (okr. Jablonec n.Nisou), zemědělská plocha, 04/2021. (zpracováno pro dotaci z oblasti Životního prostředí a zemědělství 8.6. Podpora retence vody v krajině

NÁVRHY KRAJINNÉ ZELENĚ pro výzvu č.9/2019 (2020-2021, přes 50 projektů) pro menší obce i města v kraji Středočeském, Ústeckém i Zlínském. Zpracování osazovacího plánu, posudku (průvodní zprávy).

Krajinný koncept pro obec Proseč pod Ještědem, 04/2022

No, tak snad se věci a projekty rozhýbou. Podmínky k tomu nějaké jsou a budou, není třeba se bát a začít, třeba malou realizací – mokřadem, remízem, obecním sadem, loukou, dešťovým záhonem, extenzivní střešní zahradou, průlehem (tedy mírné prohlubeniny, do kterých je svedena voda z komunikací, parkovišť či střech) s výsadbou trvalek, keřů či stromů místo obyčejného rovného pruhu zeleně.

_____

Apropos, taková zajímavost: Víte, že 1m3 odpařené vody z rostlin přinese 5m3 lokálních srážek? (zdroj: Fyzikální ústav Humboldtovy univerzity v Berlíně).

_____

Apropos2:

#MZI – Blue and Green Infrastructure – modrozelená infrastruktura (rozumějte zeleň s prvky zadržující dešťovou vodu, i vodními prvky, i dalšími vodohospodářskými přírodě blízkými prvky)

#HDV – hospodaření s dešťovou vodou

#PEO – protierozní opatření

#PBPO – přírodě blízká protipovodňová opatření

#LID – low impact development – neboli rozvoj s šetrným dopadem na prostředí, tedy zejména v souvislosti se srážkovými i podzemními vodami, za pomocí přírodních procesů, . Dříve se týkalo zejména komunikací, dnes celkového územního plánování, stavební činnosti, managementu území. Cílem LID je kompaktní lidské prostředí, které pomocí přírodě blízkých opatření zadrží vodu přímo v místě dopadu srážek.

Dotace pro hospodaření s vodou v obcích – NPŽP

Výzva č. 10/2021: Hospodaření s vodou v obcích

Na co můžete dotaci získat

Udržitelné a efektivní hospodaření s vodou v obcích (1.5.E)

  • povrchová vsakovací a retenční zařízení doplněná zelení (plošný vsak, průleh, průleh s rýhou, vsakovací nádrž)
  • dešťové zahrady (kombinace modré a zelené infrastruktury)
  • podzemní vsakovací zařízení s retenčním prostorem vyplněným štěrkem nebo prefabrikáty
  • povrchové či podzemní retenční prostory s regulací odtoku do povrchových vod nebo kanalizace (suché retenční nádrže, retenční nádrže se zásobním prostorem, podzemní retenční nádrže, umělé mokřady)
  • akumulační podzemní nádrže na zachytávání srážkových vod a jejich opětovné využití (např. na zálivku či splachování WC)
  • povrchové akumulační nádrže navržené v přírodě blízké podobě, které budou doplňkově plnit i  ekosystémové funkce
  • výměna nepropustných zpevněných povrchů za propustné zpevněné a propustné povrchy se součinitelem odtoku každého z nových povrchů do 0,5 včetně (při součiniteli odtoku původního nepropustného zpevněného povrchu 1,0), při součiniteli odtoku původního nepropustného zpevněného povrchu nižšího než 1,0 musí být rozdíl součinitelů odtoku větší nebo roven 0,5
  • budování propustných zpevněných povrchů se součinitelem odtoku každého z povrchů do 0,5  včetně
  • výstavba střech s akumulační schopností (vegetační, retenční) se součinitelem odtoku do 0,7 včetně

Zajištění povodňové ochrany intravilánu (1.8.A)

  • realizace opatření podporujících přirozený tlumivý rozliv povodní v nivách (např. snížení kapacity koryta a rozliv do údolní nivy, vytváření povodňových koryt, tůní)
  • zvýšení kapacity koryta složeným profilem, vložení stěhovavé (meandrující) kynety pro běžné průtoky v intravilánu obcí; úpravy nevhodného opevnění
  • zvýšení členitosti a zlepšení morfologie koryta vodních toků; na některých místech s tvorbou mokřin a tůní
  • umožnění povodňových rozlivů do nivních ploch (v intravilánu tzv. povodňové parky, v extravilánu do volné krajiny)

Kdo může žádat

Na hospodaření se srážkovými vodami v intravilánu obcí (1.5.E):

  • Kraje
  • Obce, dobrovolné svazky obcí
  • Městské části hl. města Prahy
  • Státní podniky a státní organizace
  • Veřejné výzkumné instituce a výzkumné organizace
  • Příspěvkové organizace státu a územně samosprávné celky
  • Vysoké školy, školy a  školská zařízení a školské právnické osoby
  • Veřejnoprávní instituce
  • Nestátní neziskové organizace
  • Obchodní společnosti vlastněné ze 100 % veřejným subjektem
  • Církve a náboženské společnosti a jejich svazy

Na protipovodňová opatření v urbanizovaném území (1.8.A):

  • Statutární město Brno

Výše příspěvku

Maximální výše celkové podpory na jeden projekt:

  • u aktivit na udržitelné a efektivní hospodaření s vodou v obcích –  100 % z celkových způsobilých výdajů (u budování propustných zpevněných povrchů max. 50 %)
  • u aktivit na zajištění povodňové ochrany intravilánu – 100 % z celkových způsobilých výdajů

Minimální způsobilé přímé realizační výdaje na projekt: 200 000 Kč bez DPH

Termíny

Zahájení příjmu žádostí: 12. 1. 2022 od 10:00 hod.
Ukončení příjmu žádostí: 31. 8. 2022 do 14:00 hod, nebo po vyčerpání alokace
Ukončení realizace podpořených projektů: do 30. 6. 2025

Jak podat žádost

Elektronicky prostřednictvím Agendového informačního systému SFŽP ČR (AIS SFŽP ČR) z internetových stránek: zadosti.sfzp.cz.

Louka Hrádek nad Nisou

Od loňského podzimu spolupracuji s městem Hrádek nad Nisou abychom přetvořili jednu podprůměrnou travnatou plochu, na ploše cca 0,8ha, na krásnou louku na území města.

řešené území


Záměr je součástí přeshraničního projektu, kde jsou zapojeni dva polští a dva čeští partneři. Vznikne několik luk, několik pracovních a vzdělávacích setkání a tento workshop byl právě tím prvním, startujícím setkáním. Sdílejí se zde zkušenosti a různé pohledy na jednu věc. A tou je „LOUKA“.

Na prvním semináři, pracovním setkání, které proběhlo 24.2.2022 i já jsem zde přispěla troškou do mlýna, a to představením projektu a plánované realizace květnaté louky v Obci Hrádek nad Nisou (Doníně).

Nejbližší vzdělávací událost na téma „Přírodní plochy ve městech a obcích“ pak bude 5.4. v Liberci, kam budou přizvány i organizace, školy, školky, které jsou zapojené do sítě Mrkev a Mrkvička. Zde budu mít příspěvek na mé oblíbené téma „Přírodních zahrad“ tentokráte z pohledu biodiverzity. Vše připravuji s velkou podporou organizace, jež toto téma u nás propaguje Přírodní zahrada z.s.

Více o projektu zde – http://kvetoucilouky.cz

PF2022

pf2022

O čem mluvím, je divokost.

Divokost je v každém z nás, je nám přirozená, stabilizuje, množí a rozvíjí dlouhodobě všechny organismy, ekosystémy…

Mluvím nejen o nás samotných, ale i o našich zahradách, veřejné zeleni a krajině, která to potřebuje ze všech nejvíc..

Tedy přeji nám více přírodních zahrad, více přírodních obcí, více přírodě-blízkých opatření, více luk místo špatných trávníků, více extenzivních střešních zahrad místo plechu, více stromů, které mají šanci přežít, více protierozních kultur a mezí, více revitalizovaných říček a zatrubněných potoků, více tůní a mokřadů, více listnatých lesů, zachráněných pralesů, …. v novém roce 2022.

Certifikace přírodních zahrad

certifikace zahrady při ZŠ a SŠ Semily

Tak letos asi poslední certifikace zahrady proběhla ještě v listopadu 2021 a rovnou v tak pozitivním módu s žáky 7. třídy právě zde pracujících „na pozemcích“. Zahrada u ZŠ a SŠ Semily (Waldorfská základní a střední škola Semily, p. o.) je postupně předělávaná a implementovaná do výuky za asistence jednoho z rodičů, naší poradkyně pro přírodní zahrady – Vilmy Kollmanové.

Letos se opravdu dařilo, celkem 7 certifikací Libereckém a Ústeckém kraji. Většinou zahrad při základních či mateřských školách, což je velmi pozitivní trend. Certifikovala jsem i několik soukromých i pronajatých zahrad. Tam mají zas účinek (kromě vlastního fyzického působení na dané území, vč. posílení biodiverzity a zvyšování retence vody), zejména na místní obyvatele. Někteří jsou často zajetí ve „starých kolejích“, tj. zvyklostech v obhospodařovávání, která již rozhodně nejsou na místě…

Na zahradě v Semilech si děti pěstují zeleninu, bylinky, koření, nějaké ovoce a dokonce i obilí, ze kterého si pečou chleba..při práci na zahradě si uvaří čaj na ohni z listů a plodů, co dá zahrada…

Certifikací se zahrada zapisuje do databáze ekomapy sdružení Veronica přírodních zahrad v ČR a určitým způsobem se oceňuje snaha majitelů/zřizovatelů či provozovatelů o šetrné hospodaření na zahradě s eko-výchovným dopadem. Zejména u škol a školek to má obrovský dopad nejen na děti, ale i jejich rodiče, prarodiče a potažmo obyvatele obce.

Základním kritériem přírodních zahrad a ukázkových přírodních zahrad je nepoužívání pesticidů, umělých hnojiv a rašeliny. Více info na stránkách hlavního koordinátora pro ČR Přírodní zahrada z.s.

#přírodnízahrady #certifikace #poradentství #ekovzdělávání #environmentálnívýchova #školkovézahrady

Rodinná zahrada u dvojdomu ve Cvikově

studie zahrady ve Cvikově

Tak tato zahrada bude oříšek. Od začátku se potvrzuje, jak nesmyslné je stavět v záplavovém území, v širokých nivách potoků, které jsou zregulované, a ještě hůře, v některých úsecích zatrubněné.

Zde se snažíme vyrovnat s touto situací. Je jasné, že na malém pozemku (byť přes 3600m2) problémy širších vztahů nevyřešíme, ale alespoň se pokusíme zavést vodu tam, kde bude využitelná a kde nebude páchat škody na majetku. Plánují se zde vsakovací povrchy (dlažba, mlat, vegetace), poldery, i dešťové záhony, vrbové stavby a kde to půjde vsak či retence vč. střešních zahrad. Sběr dešťové vody ze střechy domu a znovu využití v zeleni je samozřejmostí.

Krom toho i nějakou tu zábavu; hospodářská část s vyvýšenými záhony, skleníkem, políčkem a slepičkami, sad z vysokokmenů, menší přípotoční lesík a v něm pumptrack pro dětičky a budoucí hosty. Nechybí hrátky pro děti v podobě herních prvků, vrbových stavbiček, klouzačky ze zazemněného sklepa či zemní trampolíny. Bazén tu již máme, takže ještě saunu, venkovní kuchyň a ohniště. Navíc plocha polderu může klidně v době sucha sloužit jako hřiště.

Pro ustájení „koní“ zde máme dvojgaráž se střešní zahradou a pak širé nebe se zatravněnou dlažbou. To celé zkrášlí nejen květiny, ale i mnoho jedlých rostlin.

Rukavice byla hozena, pokračujeme dále..

Studie 11/2021

Prováděcí fáze v příštím roce.

inspirace pro tuto zahradu

#projekt #realizacesvepomoci #soukromezahrady #destovka #retence

Obnova zahrad po tornádu

tornado 10_2021

Projektanti sdružení pod Společností pro zahradní a krajinářskou tvorbu ve spolupráci s dalšími organizacemi nabízí dobrovolnickou pomoc svých členů lidem, jejichž zahrady byly poškozeny řáděním tornáda. Pomoc bude probíhat formou konzultací s odborníky v oboru projekce zahrad.

přímý odkaz pro zájemce o konzultaci

nabídka finanční podpory pro výsadby Nadace Partnerství + Člověk v tísni:

GRANTOVÝ PROGRAM – OBNOVA ZELENĚ ZNIČENÉ TORNÁDEM: PROGRAM OBNOVY ZAHRAD

nadace partnerstvi logo male

přímý odkaz na vyhlášený program zde

Program na obnovu drobné zeleně pro fyzické osoby zasažené tornádem.

  • program podporuje obnovu soukromých zahrad jihomoravských obcí zasažených tornádem (Lužice, Hrušky, Moravská Nová Ves, Mikulčice, Hodonín)
  • je možno žádat o celkovou částku 5.000 – 50.000 Kč
  • žadatel může žádat o zakoupení sazenic stromů a keřů
  • příjem žádostí v prvním kole končí 1. 11. 2021 (výsadba možná na podzim 2021, jaro 2022 a podzim 2022)
  • 2. kolo otevřeme 31. 1. 2022 (výsadba možná na jaře 2022 a podzim 2022)

Žádost se podává pouze elektronicky, prostřednictvím online systému Grantys na webových stránkách https://nap.grantys.cz/, kde si žadatel vybere grantovou výzvu Obnova zeleně zničená tornádem. Manuál s návodem, jak pracovat se systémem Grantys, si žadatelé mohou po přihlášení stáhnout v sekci “Ke stažení” na výše uvedené adrese (manuál označený „pro všechny výzvy“)

Uvádím zde tuto aktivitu mj. jelikožto se této akce účastním, jako projektant, člen SZKT, bývalý student MZLU, tedy mé alma mater se sídlem nejen v Brně ale i Břeclavi a Lednici a vůbec v těsném sousedství této postižené oblasti.

#dotace #granty #zeleň #zahrady #soukromézahrady